La Roja na cestě k rekordnímu titulu? Španělská nominace těží z hráčů Realu Sociedad i zlatých juniorů

"Děti nikdy nezapomínají, kde to pro ně všechno začalo. Kdo byl jejich první trenér, kdo byl první prezident klubu, kde si poprvé zahráli. Na to nikdy nezapomenou, ať už jsou superstar, nebo nejlepšími hráči na mezinárodní úrovni," vysvětluje Enrique Vedia. Čestný předseda a bývalý prezident madridského klubu Rayo Majadahonda stál u začátků zatím posledního ikonického španělského středopolaře.

"Je nejlepší záložník na světě. Jeho uvažování a mentalita jsou zcela odlišné od ostatních. A jak říkáme tady ve Španělsku, má hlavu na správném místě," popisuje Vedia. "Neznám žádného takového hráče, který byl takto komplexní," dodává na adresu Rodriga Hernandéze Cascantea, kterého celý fotbalový svět zná pod jménem Rodri.

"Dělal jsem si domácí úkoly v kanceláři na prezidentské židli. Dělal jsem to roky a roky. Prezident klubu procházel kolem, zatímco já jsem tam jen tak seděl. Ty časy si pamatuji velmi dobře," vypráví hráč Manchesteru City. "Nikdy si nepamatuju nic ze zápasů, ve kterých jsem nastupoval, ale pamatuju si své spoluhráče a lidi kolem," říká.

Na fotbalistu, jako je on, nezapomněli ani jeho dětští soupeři a spoluhráči. "Jako mladí jsme byli rivalové. On hrál za Villanueva de la Canada a já za Rayo Majadahonda. Přišel k nám a místo rivalů jsme najednou byli spoluhráči, měl jsem tu čest hrát s ním dva roky," vzpomíná jeden z členů madridského klubu Miguel Zárate.

Zlatí junioři a San Sebastian

O přínosu hráče Manchesteru City ví i trenér španělské reprezentace Luis de la Fuente. "Je to nejlepší střední záložník na světě, je to nejlepší šestka, vyniká v každém aspektu hry. Je srdcem týmu a potřebujeme hráče, jako je on, s jeho schopnostmi, aby se náš styl hry pořád zlepšoval," říká dvaašedesátiletý zkušený kouč.

Rodriho nezná pouze jako dospělého a zkušeného záložníka, ale jako mladého talenta, se kterým už čas na evropských šampionátech strávil v minulosti. De la Fuente dovedl Španěly ke zlatým medailím na Eurech do 19 a 21 let a nechyběli v nich jak Rodri, tak i téměř polovina současného dospělého výběru.

Mezi nimi byli i dva Mikelové. "Oba pocházíme ze severního Španělska, Eibar a Pamplona jsou od sebe necelých dvě stě kilometrů. Hrajeme spolu už hodně let, prošli jsme mládežnickými kategoriemi na mezinárodní úrovni i v Realu Sociedad," vysvětluje osmadvacetiletý Mikel Merino.

 "Na titul z Eura do jednadvaceti let se nedá zapomenout. Dalo nám to všem hodně krásných společných vzpomínek a to vítězství se nám všem vrylo pod kůži," říká sedmadvacetiletý jmenovec Oyazarbal.

"Je to dobré i pro národní tým, protože si vytvoříte velké pouto. Zvlášť když hrajete s lidmi, které znáte z domova," doplňuje Merino, který bude společně se spoluhráčem ze San Sebastian součástí španělské nominace na evropský šampionát v Německu.

Právě klub z téměř dvousettisícového města na severu Španělska dodal do reprezentace pět jmen a překvapivě tak překonalo i Real Madrid, ze kterého trenér vzal tři hráče, a Barcelonu, kterou budou zastupovat čtyři fotbalisté.

Ve výběru nechybí ani nováčci ve španělském dresu Fermín López a Ayoz Pérez, kteří nastoupili poprvé v přípravném zápase s Andorrou. Záložník Barcelony López si připsal asistenci a útočník Betisu Sevilla branku při vítězství 5:0.

Nejmladším členem La Rojy bude na nadcházejícím turnaji šestnáctiletý útočník Barcelony Lamine Yamal. Po dvanácti letech se na Euro vrací i osmatřicetiletý hráč Sevilly Jesús Navas, mistr světa z roku 2010 bude v týmu Španělska nejstarší.

Ve výběru naopak překvapivě chybí i útočník PSG Marco Asensio. Z širší nominace pak vypadl mladý barcelonský objev Pau Cubarsí či kapitán Girony Aleixe Garcíu, který dovedl svůj klub ke třetímu místu v La Lize a postupu do Ligy mistrů.

Španělé však na německém Euru nebojují o "běžné" zlato, ale rekordní čtvrté vítězství, kterým by se vzdálili domácímu výběru v historických tabulkách. Zároveň se ale snaží navázat na úspěchy z let 2008–2012, kdy ovládli kromě dvou evropských šampionátů i mistrovství světa.

Po nezapomenutelné éře

Zatímco současné opory jako Rodri a Merino s de la Fuentem ještě nezískali ani titul do 19 let, ve španělských dresech po trávníků běhali Sergio Ramos, Xavi, Carles Puyol, Andrés Iniesta, David Silva a branku střežil Iker Cassilas. Tým, který ve čtyřech letech dokázal ovládnout tři největší fotbalové reprezentační soutěže.

"Byla to společná kooperace hráčů Barcelony a Realu Madrid. Tento národní tým vytvořil unikátní hrací styl, který se zapsal do historie. Byl to výběr, který kladl důraz na držení míče a vyčníval," vysvětluje Ramos.

"Když jsme poprvé vyhráli Euro a dosáhli takového úspěchu s klíčovými hráči, kteří byli srdcem týmu, měl jsem potřebu všem říct, že tohle ještě není náš konec. Ještě nejsme na úplném vrcholu," vzpomíná. "Byl jsem pyšný na celý národní tým. Byli jsme skvělá parta, nikdy na ty okamžiky nezapomenu," dodává jeden z nejznámějších španělských fotbalistů 21. století.

Současní hráči La Rojy mají také na co navázat, z posledního Eura přivezli bronzové medaile a v minulém roce zvítězili v Lize národů. "Tým má sebevědomí. Myslíme na vítězství na Euru a to je velká věc. Je to příležitost, která se naskytne jednou za život, ale bude to těžké," říká Merina.

 "Jsme pokorní, to je důležité. Je to vidět na tom, jak hrajeme. Jedenáct hráčů, kteří ze sebe vydávají všechno, brání jako Itálie a útočí jako Brazílie. Musíme zůstat pokorní, protože už jsme dlouho nevyhráli žádný velký turnaj, jako je mistrovství Evropy nebo světa. K tomuto Euro přistoupíme se vším, co máme, abychom ho vyhráli. Máme na to mentalitu," věří Rodri.

V Německu je však čeká těžká skupina B, ve které se postupně střetnou s Chorvatskem, obhájcem z Itálie a na závěr i s Albánií.