Češi zažili podle bodů nejhorší ME v samostatné historii
Lens (Francie)/Praha – Mistrovství Evropy ve Francii se pro českou reprezentaci stalo podle počtu získaných bodů nejhorším šampionátem v samostatné historii. Národní tým sice balil kufry v základní skupině v roce 2000 v Belgii a Nizozemsku a o osm let později v Rakousku a Švýcarsku, pokaždé však dokázali jednou vyhrát. Na předchozím Euru v Polsku a na Ukrajině vypadl český tým ve čtvrtfinále, při zbývajících pěti účastech včetně tří federálních pokaždé vybojoval medaili.
Zatímco v roce 2000 nebyla Čechům po porážkách s Nizozemskem a Francií nic platná výhra 2:0 nad Dánskem, o osm let později měli svěřenci trenéra Karla Brücknera v závěrečném duelu s Tureckem postup ve svých rukou. Po málo vídaném obratu z 0:2 na 3:2 během poslední čtvrthodiny se ale nakonec z postupu radoval soupeř.
Výsledkově nejzdařilejší vystoupení po rozdělení Československa zažil národní tým hned při své samostatné premiéře v Anglii 1996. Mužstvo trenéra Dušana Uhrina, v němž se naplno rozzářily hvězdy Pavla Nedvěda či Karla Poborského, postoupilo ze "skupiny smrti" a následně přes Portugalsko a Francii až do finále. O senzační triumf jej připravil až "zlatý gól" Němce Olivera Bierhoffa v prodloužení.
O osm let později v Portugalsku byli svěřenci tehdejšího kouče Karla Brücknera díky skvělým výkonům pasováni na největší kandidáty na titul. Mezi nejlepší čtveřici prošli bez zakolísání, v semifinále jim však stříbrným gólem v prodloužení zatarasili cestu ke zlatu pozdější nečekaní šampioni Řekové.
Opačné pocity si v roce 1976 vychutnali fotbalisté se lvíčkem na prsou, kteří si na závěrečném turnaji v Jugoslávii poradili s favorizovaným týmem Nizozemska a ve finále i díky slavnému dloubáku Antonína Panenky v penaltovém rozstřelu také se SRN a postarali se tak o jeden z největších úspěchů v historii čs. fotbalu. V letech 1960 a 1980 získali Čechoslováci bronz, ve zbývajících případech ztroskotali v kvalifikaci.
