Jsme ve hře!

Tady ve Vratislavi vládla už od neděle ohromně pozitivní nálada, dost odlišná od té, kterou vnímáme z Čech, kde se našemu týmu příliš nevěří a kritika vítězí nad fandovstvím. V Českém domě je tomu přesně naopak a vůbec nikdo nepochyboval o tom, že klíčový zápas s Řeky zvládneme.

Optimistickou náladou jsou prošpikovány všechny osobnosti, které zavítají na ten kousek české země v Polsku. Opravdu se tady cítíme jako doma – české pivo, české víno, dokonce i jídlo se vozí z Čech a díky tomu nechybí ani český humor a dobrá nálada. To všechno ovlivňuje dění uvnitř loutkového divadla a tím i naši práci.

Dopoledne před zápasem jsme tradičně prošli Fanzónu, kde už v tu dobu bylo vidět hodně českých symbolů. Sledovali jsme, jak fanoušci nabírají energii v podobě pěnivého moku na podvečerní klíčový zápas. Do Českého domu už večer dorazili hokejisté Pavelec s Voráčkem, zpěvák Nohavica nebo herec Martin Dejdar, během dne pak přijížděly další hvězdy českého sportovního i společenského nebe a všichni s jediným cílem: vidět vítězství českých barev.

Díky tomu, že tento očekávaný duel začínal už v 18:00, tak mezi fanoušky mohl být i náš téměř kompletní televizní štáb. Ostatní zápasy našeho týmu totiž mají výkop ve 20:45, a to pak bohužel nestíháme návrat na pozápasové Studio Vratislav. Takže jsme společně s desetitisíci červeno-modro-bílých fans mohli sledovat ten český úvod z říše snů.

Pak to sice byly nervy, ale se šťastným koncem pro nás, a tak mohla vypuknout vlna euforie. Už na hřišti při děkovačce hráčů létali do hledišť dresy a další relikvie (například rukavice Petra Čecha ještě popálené od toho nechytatelného centru) a vítězné oslavné kolečko si užili všichni… až na Milana Baroše, který jediný zmizel ihned po hvizdu v kabině a tím asi oficiálně odstartoval svůj souboj s fanoušky.

Souhlasím s tím, že pískot na něj a Michala Bílka při představovačce před zápasem je projev neúcty a, troufnu si říci, hlouposti, ale právě proto by se měl Milan po vítězném zápase fanouškům postavit jako chlap. Každopádně tohle nepomáhá nikomu a ničemu, naopak je to věc, která může narušit pohodu a kontinuitu mužstva. I proto jsem speciálně Milanovi přál gól, který by zřejmě zrušil fanouškovskou kletbu.

Večer jsme ve Studiu Vratislav přivítali trenéra Michala Bílka, který se ochotně přišel podělit o bezprostřední pocity z utkání. Všichni jsme ještě částečně byli v zápasových emocích, a i proto jsem měl z jeho vystoupení skvělý pocit, navíc jsme ještě z Českého domu získali bezprostřední reakce Mirka Pelty nebo Karla Poborského. Myslím, že právě tohle chce fanoušek vidět a slyšet.

Do Českého domu poté výjimečně dorazili i hráči národního týmu a společně s fanoušky si užívali opojný pocit vítězství. Oslava se logicky protáhla až do ranních hodin (už bez účasti reprezentantů pochopitelně) a bohužel i bez nás "televizáků", protože musíme být fit na ranní studia. Podrobnější informace o porušování životosprávy různých osobností přinesu exkluzivně buď přímo ve Studiu Vratislav, nebo ve svém příštím blogu.