Dovalil se o budoucnost českého fotbalu nebojí. Varuje ale před slabšími ročníky
Praha - Přestože český tým nepostoupil do bojů o medaile, konfrontace nadcházející fotbalové generace s evropskou elitou mu vyšla velmi slušně. Dlouholetý trenér jednadvacítky Jakub Dovalil nemá strach, že by český fotbal měl v nadcházejících letech výkonnostně propadat. V bezprostřední budoucnosti však nevěští zázraky.
"O budoucnost se český fotbal nemusí bát," myslí si Dovalil, ale varuje, že v bezprostřední budoucnosti nevypadá situace české jednadvacítky růžově. "Nechci říct, že s budoucími ročníky nastane doba temna, ale v ročnících 1994–1996 nám znovu schází útočník. Výsledky v juniorských kategoriích také nenasvědčovaly úplně tomu, že se to blíží nejsilnějšímu konkurenceschopnému mužstvu, takže uvidíme, jak to bude," přemítá Dovalil.
Z výkonů jednadvacítky na domácím Euru však trenér měl radost. "Myslím si, že se potvrdilo, že ročník 1992 je velmi silný a konkurenceschopný. Když se bude vyžadovat tento náročný systém hry, hráči jsou ochotni na to přistoupit a pracovat," soudí jednačtyřicetiletý kouč.
Dovalil prozradil, že po taktické stránce měl před turnajem jedno hlavní dilema. "Díky statistikám a díky tomu, že jsme neměli útočníka, jsme měli dvě možnosti způsobu hry. Mohli jsme hrát hluboký blok a na brejky, což jsem osobně zvažoval," popisuje trenér.
Lvíčatům ale nakonec pomohl styl hry, který měli fotbalisté zažítý již z mistrovství Evropy devatenáctek před čtyřmi lety. Tehdy v Rumunsku pod vedením Jaroslava Hřebíka slavili stříbro. "Přiklonili jsme se k tomu, co většina hráčů, kteří byli na mistrovství Evropy do devatenácti let pod Jardou Hřebíkem, hrála velmi dobře," říká trenér.
"Podobný způsob byl velmi aktivní, vysoký presink, vysoká aktivita a agresivita," načrtává principy českého přístupu Dovalil. "Pořád jsem si myslel, že to v těch hráčích musí být, a jsem rád, že to potvrdili proti silným soupeřům. Z tohoto pohledu jsme se jako realizační tým rozhodli správně," těší českého trenéra.
Český národní tým se musel vypořádat se zraněními i vynucenými absencemi a zvláště v útoku musel hodně improvizovat. Na turnaji se musel obejít prakticky bez jakéhokoliv hrotového útočníka, ale přesto dokázal podat velmi ofenzivní výkony a vstřelit šest gólů - nejvíce ze všech týmů v základních skupinách.
"Myslím, že všichni musí ocenit jak výkony Klimenta, tak to, že jsme jeli bez typického útočníka a dali jsme šest gólů. To je pro mě malý zázrak," je pyšný na výkony Česka Dovalil. "A je to trochu i štěstí. Byl jsem o Klimentovi přesvědčený, i když jsem si na začátku nemyslel, že mu to takhle vyjde."
S Dovalilem souhlasí i asistent Radek Bejbl. "Honza Kliment dokázal, že je velmi univerzální hráč. Během jara nastupoval na pozici krajního záložníka, ale Kuba se na něj hodně jezdil dívat v závěru ligy a přemýšlel o tom, že bychom ho využili na hrotu útoku," popisuje uvažování hlavního trenéra bývalý hráč Atlétika Madrid či Lens. "Začalo se to trochu rýsovat už během soustředění a během turnajů to rozvinul do takové dimenze, že to prokázal svým hattrickem proti Srbsku."
Jak Bejbl, tak Dovalil individuálně vyzdvihli hned několik hráčů z kádru včetně Hybše či Petráka, určující pro výkony defenzivní čtyřky byl však také návrat Tomáše Kalase do sestavy. "Honza Baranek by na stopera potřeboval být říznější, víc mluvit, víc organizovat. To má v sobě více zažité Tomáš Kalas, který vrátil to, co jsme od něho očekávali," říká otevřeně Dovalil.
Trenér české jednadvacítky se pozastavil nad tím, že obránce Chelsea v posledních letech neodehrál tolik zápasů, kolik by v jeho věku bylo potřeba. Kalasovi však přesto přisuzuje velkou budoucnost. "Rok nehrál, ale my jsme mu pořád v reprezentaci dávali šanci. Hráč by měl neustále hrát a prokazovat jistou výkonnost, což se v Tomášově případě nedělo. Ale na stoperu je to jeden z největších talentů, který v Čechách máme, a má předpoklady na to, aby se dostal do úplně vrcholového fotbalu v zahraničí," věří Dovalil.
Po individuální stránce bylo podle Dovalila nejtěžší rozhodnutí, kdo se stane jedničkou v brance. Nakonec dal šanci gólmanovi Hradce Tomáši Koubkovi. "Myslím si, že odchytal dobrý turnaj. Rozhodli jsme se pro něj, protože Jirka Pavlenka neměl jaro v Baníku nejlepší. Jsem rád, že to Tomášovi na jaře vyšlo. Měl sice smůlu, ale stejně to měl Vaclík na Žižkově před čtyřmi roky, když vychytal v zápase tři góly, ale jeho klub stejně sestoupil. Góly na šampionátu mu nelze vyčítat," myslí si trenér.
Dovalila těšilo, že při poměřování sil se zřejmě největším favoritem turnaje, Německem, Češi rozhodně nepropadli. Dobrý pocit už měl před zápasem. "Věděli jsme, že Němci nejsou blbí. Takže viděli, v čem jsme dominovali, že máme silné kraje. Nečekal jsem ale, že v zápase nastoupí levý obránce Schulz, a ne Bittencourt. To mi před zápasem trochu vlilo krev do žil, že jsem si říkal, že se Němci trochu bojí," usmívá se Dovalil.
Nakonec to byl právě Schulz, který většinu zápasu nečekaně trápil českou obranu a postaral se o vedoucí gól Němců. Česká reprezentace však dokázala na úvodní zásah odpovědět a v utkání byla vyrovnaným soupeřem. "I taktika byla dobrá, vyšlo střídání, jediné, co nám nevycházelo, bylo zahrávání standardních situací, až na hlavičku Kuby Brabce," popisuje Dovalil.
"Těší mě, že Němci obdrželi více žlutých karet, my jenom za celý turnaj obdrželi snad jen dvě, stačili jsme kondičně i fyzicky. V těchto zápasech rozhoduje individuální kvalita, která byla na straně Němců i proto, že v první nebo druhé bundeslize odehrají 40 kvalitních zápasů, kde se jede na krev. Takže klobouk dolů před tím, že to naši kluci zvládli," těší Dovalila.
O vyrovnávací českou branku v utkání proti Německu se přitom postaral Ladislav Krejčí. Gól pro něj z osobního hlediska znamenal mnohé - jarní část sezony totiž křídelníkovi Sparty příliš nevyšla. "Láďa si byl samozřejmě vědom toho, že jeho sportovní forma v posledních měsících nebyla bůhvíjaká. Ale co jsem ho měl možnost za posledních deset dní poznat, je to velice pozitivní hráč a neustále na sobě pracuje," popisuje Dovalilův asistent Bejbl.
"Hned když přiletěl z Islandu s Kadeřábkem a Kadlecem, byl jedním z tahounů na tréninku a dobře působil na ostatní kluky, měl výborný impuls na celé mužstvo," chválí českého reprezentanta Bejbl. "Roli náhradníka přijal naprosto profesionálně a myslím si, že to bylo taky tím, že mu Kuba dokázal výborně vysvětlit, proč se tak rozhodl," doplňuje bývalý špičkový defenzivní záložník.
Dovalil, který u reprezentace do jednadvaceti let působí sedm let, zpětně hodnotí i své předchozí ročníky pozitivně. "I ony byly silné. V Dánsku jsme byli třetí, poté jsme vypadli v baráži o Euro 2013, když jsme v Rusku opět nezvládli jeden zápas. Výkon ale byl dobrý, zase jsme byli mezi posledními čtrnácti mužstvy v Evropě," uzavírá trenér.
