Z kluka do počtu spasitelem i díky nevídanému rohu. Prostě neuvěřitelné, zářil Origi

Společně se spoluhráči a realizačním týmem se držel kolem ramen a v naprosté euforii si před zaplněnou tribunou užíval tradiční liverpoolský chorál "You´ll never walk alone". Bylo pár minut po zápase s Barcelonou. Pár minut po neuvěřitelném obratu a pár minut po tom, co se Divock Origi stal hrdinou.

Jaký to zvrat v sezoně, která čtyřiadvacetiletému Belgičanovi podle očekávání rozhodně nevycházela. Zatímco v minulém ročníku se v německém Wolfsburgu rozstřílel, po návratu na ostrovy to opět začalo drhnout. Na hřiště se dostával jen sporadicky, dokonce se jednou objevil i v zápase juniorky a pravidelně se spekulovalo, zda jeho čas v Liverpoolu není pomalu a jistě u konce.

Origi ale nezatrpkl. Kdykoliv naskočil alespoň na pár minut, dřel a snažil se spoluhráčům pomoci.

Třeba jako v sobotu v Newcastlu, kde Liverpool tolik potřeboval vyhrát, aby si udržel naděje na titul. Kouč Klopp ho na hřiště poslal za stavu 2:2 v 73. minutě, Belgičanova chvíle přišla o 13 minut později.

Rovněž střídající Xherdan Shaqiri mu poslal ze standardky míč na hlavu a Origi se nemýlil. Zajistil tím výhru 3:2 a Liverpool tak i před závěrečným kolem Premier League žije v naději, že Manchester City třeba ztratí a "reds" si nakonec dokráčí pro tolik vytoužený ligový titul.

Ještě větší bomba ale ze strany Origiho přišla v úterý. V zápase, kdy Liverpoolu věřili jen ti největší optimisté, jelikož si z Barcelony přivezl porážku 0:3 a Klopp navíc nemohl počítat s útočnými hvězdami Firminem a Mohamedem Salahem.

Byla to právě jejich absence, která umožnila Origimu být v základní sestavě. Jinak by pravděpodobně většinu nebo možná i celou odvetu semifinále Ligy mistrů strávil mezi náhradníky, kde to tolik zná.

Belgický reprezentant ale tentokrát šanci dostal a podruhé během pár dní ji dokázal přetavit ve skvělý výkon a klíčový gól, který znamenal neuvěřitelnou senzaci. Po triumfu 4:0 totiž Liverpool postoupil do finále, kde se pokusí napravit loňskou porážku s Realem Madrid.

"Bylo to o týmovém výkonu. Hráli jsme skvěle, bojovali jsme a tušili jsme, že to bude speciální noc. Chtěli jsme bojovat i právě za zraněné kluky. Je to něco neuvěřitelného. Těžko se to popisuje slovy. Cítíte to, slyšíte to. Bomba," hlásil Origi ještě v emocích po zápase. 

Jeho první moment slávy přišel už v 7. minutě, kdy stál ve správnou chvíli na správném místě. Po střele Jordana Hendersona se mu míč odrazil přímo na kopačku a on ho uklidil do odkryté branky. Pro Origiho to byla vůbec první trefa v Lize mistrů v kariéře.

Právě tato chvíle do žil hráčů i fanoušků domácích vlila naději, že na Anfield Road by mohl přece jenom přijít zázrak.

Ten ještě více přiblížil krátce po změně stran dvěma zásahy během dvou minut střídající Georginio Wijnaldum. "Byl jsem na kouče hodně naštvaný za to, že mě nechal sedět. Snažil jsem se pomoct týmu a mám radost, že se mi to povedlo dvěma góly," řekl Nizozemec.

Stav 3:0 znamenal, že pokud další gól nepadne, zápas půjde do prodloužení, což už tak bylo obří překvapení.

Jenže největší chvíle Origiho měla teprve přijít. A to v 79. minutě...

Liverpool měl roh, ke kterému přišel Trent Alexander-Arnold. Po pár sekundách to ale vypadalo, že ho přenechá spoluhráči. Mladý pravý bek si ovšem něčeho všiml. Že Barcelona při bránění vůbec není dobře postavená a samotného Origiho nikdo nehlídá. A tak jednal.

Nečekaným a rychlým kopem poslal míč na malé vápno a Origi se nemýlil. Extáze, výbuch. Šok. "Byla to jedna z těch chvil, kdy vidíte příležitost. Bylo to zcela instinktivní. Míč možná letěl k němu příliš rychle, ale Div je skvělý hráč," hodnotil Alexander-Arnold.

"Reds" tak dokonali obří obrat, který přinesl ještě větší oslavy. Na stadionu, v ulicích, v barech. V Liverpoolu šel z úterý na středu spát včas jen málokdo.

To vše i díky jednomu muži, který byl pro některé už na odpis. Dirock Origi ale ukázal, že to tak rozhodně není.