Král nelétá v oblacích. Jsem pořád na začátku, říká obětavý dříč národního týmu
Úspěch Alexe Krále je na české poměry nebývalý. V rychlém sledu se z Teplic dostal přes Slavii až do Spartaku Moskva, navíc se stal stavebním kamenem české reprezentace. Navzdory tomu zůstává dvaadvacetiletý hráč nohama pevně na zemi.
Minulý rok byl pro Alexe Krále zlomový. Z Teplic šel do Slavie, s níž vyhrál titul a postoupil daleko v Evropské lize. Dostal se také do národního týmu, za nějž dal důležitou branku. A jako bonus posléze přišel přestup do moskevského Spartaku.
"Rok 2019 byl jeden z mých milníků, na které budu vzpomínat. Stala se spousta věcí a všichni v mém okolí si to užíváme, protože to není pouze má práce," říká skromně Král v rozhovoru pro ČT sport.
Úspěch mu nestoupá do hlavy. "Pořád si uvědomuji, že mi je pouze 22 let a jsem pořád na začátku," poznamenává. Navzdory věku je už stabilním členem reprezentace, kde od druhého kvalifikačního zápasu nechyběl v základní sestavě.
"Nechtěl jsem se tam pouze dostat, ale udržet. Jsem rád za trenérovu důvěru, kterou jsem se mu snažil vrátit na hřišti," říká na adresu kouče Jaroslava Šilhavého, kterému důvěru splatil především v duelu s Kosovem.
V tomto zápasu byl totiž u obou, pro český tým nadmíru důležitých, branek. "Byla to obrovská euforie, nejen pro nás na hřišti. Ukázala se i obrovská síla v našem týmu. Prohrávali jsme, ale dokázali to otočit," vzpomíná na důležité vítězství.
Češi na Euro postoupili, nyní si ale musí ještě rok počkat. "Mrzelo mě to, protože jsem tomu od začátku roku podřizoval vše. Ale asi je to logické vzhledem k situaci ve světě. Snažil jsem se to brát tak, že teď máme o to víc času se na Euro připravit," neztrácí optimismus Král.
