Holík si krásnou brankou vystřelil večeři. Životní úspěch, řekl po postupu
Tbilisi – Před zápasem mu manažer slíbil večeři, pokud v klíčovém zápase proti Gruzii vstřelí branku. A Libor Holík se této výzvy chopil svědomitě. Krásnou trefou pomohl k triumfu české devatenáctky na mistrovství Evropy 2:0 a po zápase měl hned dva důvody k radosti. Týmu pomohl k postupu do semifinále, sobě zase k plnému žaludku.
Úkolem Libora Holíka jakožto levého obránce bylo proti Gruzii zejména zastavovat nebezpečné ataky soupeře. Devatenáctiletý hráč Slavie, který poslední rok strávil v Karviné, ale ukázal, že prospěšný dokáže být také směrem dopředu a v této disciplíně jeho nejsvětlejší moment přišel v sedmdesáté minutě.
V ten moment Češi vedli 1:0, což jim dávalo relativní klid na kopačky. Věděli, že k postupu mezi nejlepší čtyři týmy evropského šampionátu jim stačí remíza. Stále zde byla ale možnost, že by domácí výběr mohl předvést obrat. Pojistka však přišla právě z nohy Holíka. Mladý bek se po přetaženém rohu opřel na zadní tyči z voleje do míče a trefil ho přesně k tyči.
Holík se tak mohl rozběhnout směrem k tribunám a oslavovat splněný slib. O poločase totiž v kabině řekl, že v druhé pětačtyřicetiminutovce určitě vstřelí branku. "Je to pro mě i pro náš celý tým největší úspěch kariéry," zářil po střetnutí spokojeně střelec, který v posledním ročníku první ligy naskočil k sedmnácti střetnutím a dal v nich jednu branku.
Euforii ze vstřeleného gólu si Holík užil o to víc, že se mohl radovat před dvaceti tisíci fanoušky, kteří v Tbilisi vytvořili výbornou kulisu. "Atmosféra byla vynikající. Nikdo z nás ještě před takovou návštěvou nehrál, ale zvládli jsme to na jedničku. Všichni jsme se hecovali a šlo vidět, že držíme jako jeden tým," popsal.
Právě týmovost a soudržnost byla v duelu s domácími pro český výběr hodně klíčová. Gruzínci, kteří na turnaji porazili Švédsko a jen těsně padli s Portugalci, měli velkou motivaci a i Holík uznal, že střetnutí bylo velice náročné. "Byl to strašně těžký zápas. Gruzie držela míč a my dali ze dvou standardek dva góly," uznal s tím, že velký díl na konečném triumfu má taktická příprava Jana Suchopárka i další výborný výkon brankáře Martina Jedličky.
"Měli velké individuality. Chodili přes tři, čtyři hráče, ale my výborně plnili taktické pokyny. Zdvojovali jsme je a vycházelo nám to. Dostali se tak jen ke střelám, které chytl Jedla. Zase nás podržel," chválil Holík.
Český tým nerozhodila ani pauza po druhé vstřelené brance, kdy domácí příznivci zasáhli rozhodčího něčím do hlavy a sudí na deset minut týmy odvolal do kabin. "Bylo to nepříjemné, ale my jsme se pořád hýbali v tunelu a ještě jsme dostali od trenéra pokyny. Takže nám to i prospělo," prozradil.
Střetnutí se kvůli tomu natáhlo o přibližně třináct minut, což Holíkovi radost neudělalo. Má problém se svalem a v závěru už musel střídat. "Během zápasu to kousalo a ke konci se to už nedalo vydržet. Doufám ale, že doktoři a maséři mě na semifinále připraví," řekl.
Postup mezi nejlepší čtyři však podle mladého obránce stále není tím, s čím do Gruzie přijel. Věří, že společně se spoluhráči dojde ještě dál. "Chceme do finále a uděláme pro to vše. Jsme tým, který bojuje jeden za druhého. Budeme makat a uvidíme, jak to dopadne," dodal.