Následuje
Speciál

Hektické dny trenéra Ščasného: Derby, narození dcery, zápas o všechno

Možná nejhektičtější dny v životě, ať fotbalovém, nebo soukromém prožívá trenér Ščasný. Michal Ščasný. Čtyřicetiletý syn trenéra pražské Sparty Zdeňka vede od zimní přestávky tradiční slovenský klub Spartak Trnava.

Kouč Trnavy Michal Ščasný
zdroj: ČT autor: Chalupa Vít

Uplynulou neděli hrál se svým týmem na hřišti vedoucího celku slovenské Fortuna ligy Slovanu Bratislava a "asistoval" tak u otevření nového stadionu na Tehelném poli. Včera se mu narodila dcera Zoe, zítra povede své svěřence k rozhodujícímu zápasu posledního kola základní části.

Buď, anebo. Pokud Trnava zvítězí nad Seredí, postoupí do mistrovské části mezi nejlepších šest mužstev a čeká ho skupina o postup. I ztráta bodu znamená skupinu o udržení. V rozhovoru pro web ČT sport mluví Ščasný o vztahu s otcem Zdeňkem, vzájemné fotbalové komunikaci i radách, o tom, jak v Trnavě nahrazoval svého šéfa Radoslava Látala, či snu trénovat v první české lize.

K pozici hlavního trenéra v Trnavě jste se dostal poté, co Radoslav Látal i sportovní ředitel Spartaku Pavel Hoftych za podivných okolností loni před Vánoci odešli. Co se stalo?

Radek Látal šel po prohraném domácím ligovém zápase s Nitrou (sobota 24. listopadu 2018 – pozn.), když jsme ještě v 90. minutě vedli, ze stadionu do hotelu a dostal se do konfliktu s "fanoušky" Trnavy, následovaly slovní útoky a vyhrožování směrem k němu. Na základě toho se rozhodl skončit, podepsalo se na tom i rozhodnutí Pavla Hoftycha odejít z klubu, protože neviděl možnost fotbal v Trnavě posouvat na vyšší úroveň. Klub přestal podporovat také pan Poór.

To byl ten incident tak vážný? Vždyť na pokřikování "opilců" musejí být fotbaloví trenéři na Slovensku zvyklí?

Ano, bylo to vážné. Na pokřikování jsme všichni zvyklí. Toto však bylo za hranou slušného chování. Prý to bylo hodně nepříjemné a ani to nechtěl veřejně rozebírat.

Nenapadlo vás, že byste také odešel?

Já jsem neměl důvod odcházet. U toho incidentu jsem nebyl, osobně se mě to nijak nedotklo. Samozřejmě jsem byl smutný z toho, jak to dopadlo, protože spolupráce s Radkem Látalem byla fantastická a pro mě zřejmě nejlepší v mém trenérském životě. Když odcházel, tak mi řekl: Jestli ti nabídnou hlavního trenéra po mně, vezmi to. A to se nakonec stalo. Vybíral jsem mezi Spartakem a nabídkou na hlavního kouče Senice. Ale Spartak je Spartak, a proto jsem zůstal.

Čím si vysvětlujete, že vám vedení potom nabídlo pozici hlavního trenéra?

Už při závěrečné večeři po skončení podzimní části a před svátky jsem dostal otázku, jestli bych měl zájem vést Spartak Trnava. Odpověď byla jednoduchá: Ano. Tím všechno bylo dané.

Jak jste se do Trnavy dostal v létě 2018 vy?

Nějaké naťukávání proběhlo už na konci sezony 2017/2018, kdy jsem mluvil s Pavlem Hoftychem, jestli bych měl zájem přijít do Trnavy. Jenže jsem byl ještě vázaný v Senici, kde mi navíc nabízeli místo hlavního trenéra. Pak v létě jsme byli s rodinou na dovolené na Kypru, kam mi zavolal Radek Látal a… V ten moment jsem se rozhodl, že chci pracovat s ním, dělat mu asistenta. Když odešel El Maestro, tak nám se to s Radkem Látalem podařilo vyšperkovat postupem v předkole Ligy mistrů přes Legii Varšava a nakonec postupem do základní skupiny Evropské ligy, což znamenalo další maximum a zřejmě ho na Slovensku ocení až později.

Sobotní duel posledního kola základní části v Seredi bude pro Spartak klíčový. Jste nervóznější? Ordinujete jinou přípravu?

Ne, ne. Připravujeme se úplně stejně. Záměrně. Nechci, aby na hráče dopadla jakákoliv nervozita, stres. Nechci vyvolávat, že jde o něco speciálního, neřeším postup do první šestky. Přestože nemám rád tu frázi, že "jdeme od zápasu k zápasu", tak nám vlastně na jaře nic jiného nezbylo. Takže jsem řekl: Ok, jdeme na Žilinu. Pak jsem dostal otázku, jaká mám očekávání před Dunajskou Stredou. Odpověděl jsem, že žádná. Totéž před Slovanem. Víme, jaká je situace, a snažíme se s ní vyrovnat. Teď se snažím přesunout tlak na Sereď, protože oni v té horní šestce byli deset kol, ale teď ji máme na dosah i my, když Sereď porazíme. Když bychom postoupili, super, když ne, nic se neděje. Víme, čím se to stalo. A k tomu máme ještě Slovenský pohár.

A co by bylo dál, pokud byste do mistrovské části nepostoupili?

Nic. Ani od vedení klubu necítíme žádný tlak na ligu. Pokud bychom se do šestky nevešli, asi by byl cíl hrát finále poháru.

Není to tedy zápas o úspěchu nebo neúspěchu sezony?

Ne, sezona už je extrémně úspěšná tím postupem do skupinové fáze Evropské ligy a působením v ní. Sezonu pořád ještě můžeme vyšperkovat, protože jsme ve čtvrtfinále Slovenského poháru.

Jak často si voláte s otcem a probíráte spolu fotbal?

Když s rodinou přijedeme na dovolenou, tak s tátou mluvíme o fotbale každý den. Ale v sezoně toho času není tolik, takže si zavoláme podle potřeby a možností. Samozřejmě sledujeme vzájemně své zápasy, po nich si voláme, když se daří, anebo určitě aspoň napíšeme. Na začátku letošní jarní sezony jsem byl rád, že jsem mu mohl blahopřát každý týden.

Nechtěl po vás otec tip na zajímavého mladíka pro Spartu?

Mluvíme i o tomto. Ale Sparta jako velkoklub má propracovaný skauting, takže vědí, co se na Slovensku děje a kdo tu hraje. Ale když od skautů dostal nějaký tip, tak zavolal a ptal se na to okolo, jaký je ten hráč lidsky, jestli není problémový do kabiny. Zavolal jsem pár známým na Slovensku, které už tady za ty roky mám. Herně si ho ve Spartě "přečtou" sami, ale tátovi šlo i o ty další věci, které k tomu patří.

Sníte o tom vést český tým v první lize?

Určitě. To by bylo super a krásné, ale teď si vážím toho, že jsem hlavním trenérem Spartaku Trnava. Byl bych šťastný, kdyby přišla nabídka z české ligy. Ale v Česku je hodně velmi kvalitních trenérů.

Hlavní zprávy