Gól proti Anglii? Už se mě na něj ptal snad každý, usmívá se Ondrášek
Zdeněk Ondrášek se v relativně krátkém čase zapsal do povědomí české fotbalové veřejnosti. Jeho branka rozhodla duel s Angličany a jak útočník hrající v americké MLS přiznává, šlo o zatím největší moment jeho kariéry. Přitom před duelem ani nevěřil, že by proti Anglii mohl nastoupit.
Gól proti Angličanům přišel až v závěru - propukla euforie. "Viděl jsem ho hodněkrát. Ptal se na něj asi úplně každý, i lidi, které neznám," usmívá se Ondrášek, který dal v zápase národnímu týmu vedení 2:1. Ondráškova cesta do reprezentace přitom byla trnitá.
"V hloubi duše jsem doufal, ale když to pořád nevycházelo, tak jsem doufat víceméně přestal. Ale říkal jsem si 'nikdy neříkej nikdy'. A dopadlo to," líčí útočník Dallasu. "Ani jsem nevěřil, že proti Anglii nastoupím. Byl jsem překvapený, ale zároveň připravený," dodává.
Ocenil i práci spoluhráčů, hlavně Tomáše Součka a Lukáše Masopusta. "Já jsem víceméně slíznul smetanu, ale bez spoluhráčů by to nebylo," dokresluje situaci v týmu, kde se na týmovosti pod Jaroslavem Šilhavým staví.
V USA mě trenéři začali krotit
Ondrášek je znám svou bezprostředností, zároveň velkou houževnatostí na hřišti. Jaký je ale v kabině? "Stačí mi, když rozesměju spoluhráče - když je vidím šťastné vedle sebe -, tak mi to dodává sílu," popisuje český útočník.
"V Polsku i Norsku za to byli trenéři rádi. V Americe mi ale řekli, že to je až moc, takže jsem se musel zklidnit," usmívá se. Když ale dojde řeč na momentální situaci, úsměv mu poněkud ztuhne. Americké soutěže totiž stále stojí.
"Jestli se liga nerozjede, tak se budu chtít vrátit do Evropy. Je mi třicet dva let a teď ještě chci hrát fotbal, ne sedět u vody. Na to třeba ještě bude čas," přemýšlí nad svou budoucností. Aktuálně Ondráška čeká turnaj v Orlandu, první ostřejší sled zápasů.
