Vaclík po soutěžním debutu v Seville: Nic lepšího jsem si ani nemohl přát
Úspěšnou premiéru v novém týmu má za sebou reprezentační brankář Tomáš Vaclík, který pomohl fotbalistům Sevilly k vítězství 4:0 v utkání 2. předkola Evropské ligy nad maďarskou Ujpestí. Lepší začátek si dle vlastních slov ani nemohl přál. Odchovanec vítkovické kopané nicméně přiznává, že stále netuší, zdali bude jedničkou španělského celku.
"První oficiální zápas za Sevillu, vychytaná nula a ještě vítězství 4:0. Nic lepšího jsem si ani nemohl přát," hodnotil Vaclík. "Mám z toho super pocit, moc jsem si to užil. Jsem šťastný, že jsem si debut odbyl tak rychle," dodal.
Devětadvacetiletý gólman přestoupil do Andalusie ze švýcarské Basileje začátkem července. Zatím nestihl dořešit ani stěhování rodiny a už byl v základní sestavě elitního klubu, ve které dostal přednost před dosavadní jedničkou Sergiem Ricem.
"Dozvěděl jsem se, že budu chytat já, v den utkání někdy kolem oběda. Měl jsem radost. Ovšem nevím, jakou mají trenéři vizi a jak to bude pokračovat dál," vysvětlil Vaclík. "Nakonec jsem ani nebyl nervózní, atmosféra na stadionu byla skvělá. Když začali fanoušci zpívat před úvodním hvizdem hymnu Sevilly, měl jsem husí kůži. A asi mám teď i trochu vyřvaný hlas, protože je dalo práci na hřišti překřičet," popisoval s úsměvem.
Během samotného střetnutí ale moc práce neměl, jeho komunikace s novými spoluhráči fungovala dobře. Soupeř hrál navíc hodinu v oslabení a Vaclík musel čelit jen dvěma přímým střelám na branku.
"V prvním poločase to jejich záložník zkusil od lajny k bližší tyči, po změně stran pak měli jednu hlavičku. Nic zásadního jsem řešit nemusel. Myslím, že mi to s obranou fungovalo dobře, komunikace se lepší každým dnem. Vím, na koho můžu mluvit anglicky a na koho musím španělsky. Naučil jsem se mezi oběma jazyky rychle přepínat a nedělá mi to problém," popsal.
K rychlé aklimatizaci mu pomáhá i to, že se Sevilla prezentuje podobným fotbalem jako Basilej. "Taky hodně držíme míč a já se zapojuji do rozehrávky, takže to pro mě nakonec není tak velká změna," uvedl Vaclík.
Větší změnou je pro něj však jiný denní režim, neboť ve Španělsku se kvůli horku hraje až pozdě večer. "Hrálo se od 21:45, skončili jsme až před půlnocí, takže jsem usnul až někdy v půl čtvrté. To mě ale po tak suprovém výsledku zase tak moc netrápí," zakončil.
