Sparta v Bělehradu vybouchla, výhru Crvené Zvezdy dirigoval Boakye

Legendární penaltový dloubák Antonína Panenky ve finále mistrovství Evropy napsal na stadionu Crvené Zvezdy v Bělehradu v roce 1976 kapitolu z historie československého fotbalu, fotbalisté Sparty ale na seznámení se srbským Maracaná tak dobře vzpomínat nebudou ani náhodou.

První šrám přišel ve 13. minutě z nezvládnuté standardní situace, trefil se Boakye. V druhém poločase pak přidal druhou branku Kanga, když využil Dúbravkovo nedobré postavení z brány. A to domácí navíc trefili tyč. Sparta po celou dobu zápasu nepůsobila jistě, v individuálních soubojích často selhávala.

Problémy nastaly prakticky ihned. Sparta a její obrana? Téma pro disertační práci. Vrchním zatápěčem se ukázal ostrostřelec Boakye, s nímž měl nejdříve problémy Dúbravka, jehož ghanský útočník už ve třetí minutě obešel a přihrával před prázdnou bránu.

V rychlém sledu se pak s hráčem Crvene Zvezdy, která měla v nohách už pět soutěžních zápasů, neuměli popasovat Kaya, Štetina ani Karavajev, s defenzivními úkoly měl problém i Vatajelu. Boakye vstřelil neuznaný gól z ofsajdu, pálil z úhlu, hlavičkoval, byl u všeho.

Tuze zatažená Sparta versus srbský kolotoč, který hlásil po třinácti minutách bingo. Velkou slabinou Stramaccioniho souboru se ukázala být standardka. Sparťané si Boakyeho trestuhodně nedokázali pohlídat, ten se dostal před Dúbravku a otevřel skóre střelou k bližší tyči.

O útoku Sparty se dalo mluvit pouze v náznacích, výjimkou byla tvrdá rána Kamerunce Mandjecka, který přišel na Letnou teprve před týdnem. Domácí diktovali tempo a dál hledali chyby v obraně Pražanů, což byl případ Kangova centru, který chtěl hlavičkou prodloužit Donald. V obrovské šanci však minul bránu.

Stramaccioni zařadil do základní sestavy Sparty šest z deseti letních posil a první půl hodina dávala zcela jasné zprávy o tom, že tenhle model si tedy sedá pomalu. Dobrým příslibem byl roh zahrávaný Karavajevem čtyři minuty před koncem půle. Centroval signál na vzdáleného Vatajelua, který chtěl prodloužit před bránu, ale tam hlídkoval bělehradský obranný blok.

A stejně jako v matné generálce proti Arnhemu se Sparta začala pomalu zvedat těsně před hvizdem rozhodčího. Plavšič zkoušel centr, Frýdek se pokusil o střelu, která šla nad. Hosté začali působit minimálně uklidněnějším dojmem.

Do ideálního výkonu to bylo ale pořád daleko. Na trávník tak místo Vatajelua a Juliše šli Čivič s Lafatou, který se hned mohl dostat k zakončení centru, ale Savič si ho pohlídal. Z dobré pozice mohl Borjana překvapit Janko, jenže Karavajev mu nepřihrál vůbec dobře. Rakouský útočník pak hledal někoho ze spoluhráčů vracečkou od zadní tyče, ale nikdo ze sparťanů nebyl na blízku.

Aktivita houstla, slavilo se ovšem na druhé straně. Sparta si absolutně nepohlídala střed hřiště a gabonský reprezentant Kanga vytáhl z dobrých 25 metrů žíni, která přeletěla vytaženého Dúbravku a po břevně sjela do brány. Stramaccioni trnul dál (více čtěte zde), o sedm minut později byli hráči Bělehradu velmi blízko "trojce". Plavšič zkazil rozehrávku, proti Dúbravkovi šli čtyři domácí a Radonič vyslal pozdrav do tyče.

Třináct minut před koncem se do hry dostala i nejdražší posila Sparty, Izraelec Ben Chajim, který šest týdnů laboroval se svalovým zraněním. Ale pouze dostala. Hra se začala kouskovat a Crvena Zvezda si na rozoraném trávníku hrála svoje. A přestože byli hosté u míče víc, k zakončení se dostat nedokázali.