Rostov vymazal Spartu a po defenzivní kalamitě jsou Letenští na pokraji vyřazení

Jestli sparťané snili o tom, že by mohli napodobit loňský vstup do pohárového jara, kdy smetli Krasnodar 3:0, Rostov přání Letenských nejen obrátil naruby, ale dokonce naplnil jejich nejhorší noční můry.

Nakonec to nebyl další z řady Messiho napodobitelů, Íránec Azmún, ale po pravdě řečeno ani Tiémoko Konaté, který byl vyloučen za druhou žlutou kartu po zbytečném a zákeřném zákroku, když došlápl lýtko soupeře. Byla to sama defenziva Sparty, která se opakovaně střílela do nohy a už po prvním poločase bylo po brankách Mevlji, Poloze a Noboy prakticky vymalováno.

Očekávání, že ruský vicemistr bude vyčkávat v defenzivě, se vůbec nenaplnila. Rostov se prezentoval pohlednou nátlakovou hrou. Už od začátku posílal ruský celek jeden míč za obranu za druhým, a nejinak tomu bylo s centry do vápna. A sparťané se s aktivitou soupeře totálně nedokázali popasovat.

"Zvolili taktiku, která na nás platila. Nemazlili se s tím vzadu a hned to hráli dopředu. Dva měsíce jsme se na něco připravovali, ale okolnosti nám to nedovolily hrát," přemítal brankář Tomáš Koubek.

Všechny tři góly Rostova v prvním poločase přitom vypovídaly o jiném aspektu hry, který Sparta po celý zápas nebyla schopna napravit.

Třeba první branka, která odhalila naprostý nedůraz Sparty. I když byli téměř všichni sparťané při rohovém kopu nastoupeni ve vápně, nikdo z nich nebyl tak rozhodný, aby odkopl nebo odhlavičkoval míč a zabránil Mevljovi, aby se snadno prosadil za Koubka.

Anebo druhý gól, při kterém Sparta nezachytila jeden z mnoha přesných nákopů za obranu. Na vzdušnou kolmici si stačil doběhnout Kalačov, poslal přesný centr do vápna a Poloz, který měl na hlavičku spoustu prostoru i času, i s problémy dotlačil míč za Koubka.

A konečně třetí trefa Rostova, která ukázala celou defenzivu Sparty v totálním rozkladu. Na další dlouhý míč za obranu si naběhl Poloz, obdržel balon po skvělém sklepnutí patičkou, a i když nepropálil Koubka, Sáček jen odkopl k Noboovi, který bodlem završil stav prvního poločasu.

Přesto nešlo jen o jednotlivé góly, a možná i v tom byl zápas pro fanoušky Sparty tak trpká podívaná. Pokud by Letenští neinkasovali v některé z gólových situací, mohli kapitulovat jindy. Šancí na to měl Rostov dost – už v deváté minutě se dostal Mevlja osamocený k hlavičce z rohového kopu a Bucharov těsně před gólovým rohem téměř skóroval po střele zpoza šestnáctky.

A to byly jen příležitosti v prvních patnácti minutách, kdy sparťané ještě hráli poměrně obstojně – předváděli slušný kontrapresink a sami se snažili dostávat do protiútoků. Jejich souhra ale byla těžkopádná a na těžkém terénu ve velkém mrazu nepřesná. Největší šanci Letenských tak měl Néstor, který dalekonosnou ranou po půlhodině hry málem překvapil nezkušeného domácího gólmana Medvěděva. To byla ale také jediná střela na bránu ze strany Sparty v celém zápase.

Nic naplat, po smršti šancí a červené kartě Konatého se Spartě do zápasu dostávalo zpět jen velmi těžko. Dlouho se v druhém poločase Letenští nedostali ani za polovinu hřiště, a když se prosadil i minutu před vstřelenou brankou střídající Azmún, šlo už jen o ránu z milosti. Odveta v Praze za týden ve čtvrtek už bude téměř jistě pouhá formalita.