Historický postup. Sparta vyplenila Řím a je ve čtvrtfinále

Přestože se to zpětně může zdát jako jediné možné řešení, základní jedenáctka Zdeňka Ščasného byla poměrně dosti odvážná. A to přesto, že Letenští neměli na Stadio Olimpico co ztratit, a přesto, že David Lafata a Marek Matějovský v posledních týdnech laborovali se zraněními.

Hráči, o kterých se dříve hovořilo jako o nepostradatelných a kteří by bývali nastoupili třeba i nedoléčení, nyní byli na lavičce. A hráči, kteří je zastoupili, o jejich absenci na hřišti dali zapomenout. Juliš na hrotu si připsal gól a asistenci, Lukáš Mareček si ve středu hřiště připsal pravděpodobně nejjistější výkon ve sparťanském dresu.

V jedenáctce Letenských přitom nebyl jediný hráč, kterému by bylo třicet a více let. Na rozdíl od četných jiných českých celků, které ještě před několika lety v Evropě po 70. minutě chytaly křeče, sparťané utkání dohrávali zcela v klidu a bez výrazné únavy. Zkušenosti, které přitom Sparta v závěru potřebovala, pak našla právě na lavičce, a Matějovský mohl jít na hřiště s plným fyzickým fondem.

Zápas se přitom už několik vteřin po výkopu mohl odvíjet zcela odlišným způsobem. Nedůraz Costy při odhlavičkování a následném odkopu míče vedl k průniku Candrevy po pravé straně, jenž se dostal až před Bičíka, ale sparťanský brankář jeho střelu kryl.

Sparťané, kteří nastoupili se třemi stopery, se ale pomalu dostali do zápasu a začali vyrážet do protiútoků. Nejdříve ještě Zahustel ve vápně nezachytil přenesení hry na pravou stranu, v desáté minutě už se ale po jeho akci Letenští mohli radovat.

Zahustel v prvním poločase nacházel na svém kraji hřiště spoustu prostoru a po dalším průniku odcentroval, jeho míč se sice napoprvé nedostal až ke Krejčímu, ten ale dokázal mezi třemi bránícími hráči Lazia nejrychleji zareagovat, předal Dočkalovi a ten krásnou střelou levačkou zpoza vápna poslal sparťanské hráče i jejich fanoušky do euforie.

Pouhé dvě minuty nato Sparta dokonala začáteční šok pro domácí. Lazio se snažilo po obdržené brance zkonsolidovat, ve středu hřiště ale ztratilo míč po nepřesné rozehrávce. Sparta pak po další rychlé kombinaci a přenesení hry po pravé straně dokázala využít nevídanou laxnost v obranné fázi římského celku. Po zblokovaném výpadu Zahustela se k míči dostal Juliš, probil se po pravém kraji, poslal míč na střed zcela volnému Krejčímu a i jeho slabší pokus se dostal za záda Marchettiho.

Lazio poté sevřelo Spartu na kraji jejího vápna, ale do vyložených šancí se dostávalo sporadicky. Do šestnáctky Letenských ale létaly nebezpečné centry a po rychlém protiútoku na pravé straně se do stoprocentní příležitosti dostal zcela osamocený Mauri. Jeho střelu z první ale skvěle reflexně kryl Bičík.

Sparta ale dokázala tlaku odolat a o průběhu utkání prakticky rozhodla před přestávkou gólem do šatny. Dočkalův centr z pravého kraje vápna byl sice přetažený, na levé straně si ale k míči seběhl Frýdek a bez problémů odcentroval přes Candrevu. Julišovi pak i v houšti bránících hráčů stačilo nastavit stehno a míč usměrnil do brány.

Odevzdané Lazio již v druhém poločase viditelně ztratilo sebevědomí. Bičíkovu bránu už významně ohrozilo jen jednou. Mauri si výborně naběhl na centr z levé strany, u vzdálenější tyče jej ale vynuloval Bičík. Celkem si domácí vypracovali za druhý poločas jen tři střely na bránu.

Sparta se již do žádných velkých výpadů v druhé půli nepouštěla, přesto jen nebránila náskok na vápně, ale měla zápas pod kontrolou. Po závěrečném hvizdu následoval už jen hvizd domácích fanoušků a obří euforie sparťanů na hřišti i v hledišti.

Spartu tak čeká první čtvrtfinále evropských pohárů po třiadvaceti letech. V roce 1993 tehdy ve čtvrtfinále Poháru vítězů pohárů vypadla s pozdějším vítězem, italskou Parmou. O rok dříve zase Sparta v posledním ročníku PMEZ před Ligou mistrů slavně porazila v semifinálové skupině Barcelonu. Do takových zlatých časů má tento sparťanský tým sice ještě trochu daleko, ale ve čtvrtfinále bude mít šanci přesvědčit o opaku.