Diskuze s rozplivaným Rijkaardem a trenérská derniéra proti Česku. Rudi Völler slaví šedesátku
Typicky zarputilý a obzvláště produktivní. V 80. a 90. letech patřil Rudi Völler k nejobávanějším útočníkům na světě. Góly dával ze všech pozic, ať už levačkou, pravačkou nebo hlavou. Vrchol kariéry prožil na mistrovství světa v Itálii v roce 1990, teď slaví šedesátku.
Rozhodně divácky atraktivnější než nudné finále s Argentinou bylo osmifinále proti Nizozemsku. Dva velcí favorité italského šampionátu se potkali už velmi brzy a duelu v té době obhájců evropského titulu se stříbrnými z předešlého mistrovství světa nechyběl náboj.
V hlavních rolích Frank Rijkaard a právě Rudi Völler. Jejich minutové potýkání vstoupilo do dějin. Rijkaard nejprve svého německého protivníka fauloval. Od sudího ihned inkasoval žlutou kartu. Zákork následovala oboustranně plamenná výměna názorů. Na televizních záběrech pak bylo vidět, jak Völler doběhl k rozhodčímu a ukázal mu plivanec ve vlasech. To už ale také dostal žluté potrestání.
Po přímém kopu Völler spadl na zem vyhýbaje se gólmanovi. Rijkaard chtěl Völlera vyškolit za údajné filmování, vytáhl ho za ucho a stoupl mu na nohu. Sudí už měl jejich strkanice dost a poslal oba do šaten. Takovou pěknou tečkou pak byl další plivanec přesně zacílený na Völlerovu bujnou kštici.
O pár dní později to byl ale on, kdo se smál nejvíc. Po zlatém šampionátu v Itálii chtěl s reprezentací skončit, ale trenér Berti Vogts ho přemluvil. Völler se loučil po Euru 1992, kde kvůli zlomené ruce odehrál jen jeden poločas. O dva roky později se však vrátil a dostal se do nominace na světový šampionát v USA. Prohrané čtvrtfinále s Bulharskem bylo definitivně Völlerovou labutí písní v národním týmu, za který v 90 zápasech nastřílel 47 branek.
Rodák z Hanau se odmalička chtěl stát fotbalistou, přes Kickers Offenbach a Mnichov 1860 se dostal do Werderu Brémy, odkud ho v roce 1987 koupil AS Řím. Ve věčném městě se "létající Němec" brzy stal miláčkem publika, po pěti letech se stěhoval do Olympique Marseille, v jehož dresu se dočkal triumfu v Lize mistrů (1993). Na sklonku kariéry si Völler zahrál za Bayer Leverkusen, kde v roce 1996 pověsil kopačky na hřebík a přešel do managementu.
Mezi léty 2000 a 2004 vedl i německou reprezentaci. Po rozčarování na Euru v Nizozemsku a Belgii převzal fanoušky oblíbený Völler podceňovaný tým a o dva roky později ho dovedl k tehdy velmi překvapivému stříbru na mistrovství světa v Japonsku a Koreji. Jenže na Euru v Portugalsku narazil německý celek už v základní skupině na rozjeté Čechy a další už je známé. Tím také Völlerova štace u národního týmu skončila.
