Cesta Milana Baroše na dno popularity
Praha - Z vrcholu popularity skoro až na její dno. Takový je příběh Milana Baroše. Před osmi lety byl v Česku miláčkem davů. Stal se nejlepším střelcem mistrovství Evropy v Portugalsku, zářil na hřišti v reprezentačním dresu a střílel góly za anglický Liverpool. Ochotně rozdával podpisy i rozhovory. Teď s novináři nemluví a diváci ho vyprovázejí ze hřiště pískotem.
Baroš přitom bezesporu měl potenciál stát se oblíbenou hvězdou. Na trávníku sázel soupeřům jeden gól za druhým. Ve dvaadvaceti letech vystřílel Česku na Euru bronz. O rok později slavil s Liverpoolem titul v Lize mistrů a jeho popularita pomalu, ale jistě přerůstala hranice sportu.
"On si nikdo neuvědomuje, jak je složitý takovou kariéru ukočírovat. Nejenom Euro, ale už předtím, když odejdete v jeho letech do Liverpoolu a vyděláváte desítky milionů a ten život je úžasně jednoduchej, tak si ho samozřejmě chcete i užít," říká bývalý fotbalový reprezentant Pavel Kuka.
A zatímco s Barošovými výkony na hřišti to šlo od desíti k pěti, bulvární média se začínala plnit útočníkovými výstřelky. "První kapkou byly jeho mejdany hned po roce 2004, kdy byl vyfocen s prezervativem na hlavě. V tu chvíli se začal objevovat jiný obrázek Milana Baroše a ten bulvár si ho začal všímat mnohem víc," popisuje sportovní redaktor Filip Saiver.
V médiích se začala objevovat jedna aféra za druhou. Přetřásalo se jeho údajné rasistické gesto vůči protihráči z francouzské ligy, stranou nezůstal ani jeho dopravní přestupek. Za rychlost 271 kilometrů mu francouzská policie zabavila nejen řidičský průkaz, ale na chvíli i jeho ferrari. Stránky novin už neplnily Barošovy fotbalové úspěchy, ale jeho drobná zranění i nepovedené přestupy. Dobré renomé se rychle vypařilo.
"Jedna věc je to, co způsobil bulvár a co si svým způsobem způsobil i Milan sám. Jak se říká lidově, nabíhal si na ten bulvár a ten mu to dal zase lidově řečeno sežrat," říká Saiver. Barošovy excesy vyvrcholily nechvalně proslulou oslavou reprezentantů hned po prohraném kvalifikačním zápasu se Slovenskem. Útočník přestal s novináři komunikovat a naopak se do nich nikdy nezapomněl opřít. Naposledy nedávno při odjezdu fotbalového týmu z Eura, kdy přítomným novinářům sliboval, že je po ukončení kariéry zabije.
"Možná velkou smůlu měl na to, že mu měl někdo včas říct, že jakási válka s médii nemá žádnej význam, protože se vyhrát nedá," lituje kolegu Pavel Kuka. Hněv fanoušků mohly odvrátit jedině dobré výkony na trávníku. Jenže ty kanonýr přestal podávat. Za poslední tři roky dal v reprezentaci osm gólů, z toho čtyři slabému San Marinu. Valila se na něj kritika od médií, odborníků i fanoušků, jeho pozice v národním týmu přesto zůstávala neotřesitelná.
"Baroš už má to nejlepší za sebou a my všichni víme, že nic lepšího se u něj nedostaví. Ať mu pověsej medaili na krk a poděkujou mu za to, co odehrál, a zkoušej ty mladý kluky," vyjádřil názor mnohých během Eura bavič Karel Šíp.
Jenže trenér Bílek Barošovi věřil dál a nasadil ho do základní sestavy ve všech utkáních na šampionátu, přestože na útočníka pravidelně pískali čeští fanoušci. "Není úplně spravedlivý to pískání, protože nikdo nemůže říct o Milanovi na tomhle Euru, že nemakal," hájí Baroše Saiver. Zdaleka ne každý s ním ale souhlasí a mnozí vítají s úlevou Barošův dobrovolný konec v reprezentaci.
