Ve finále domácího poháru opět ukázal, jak je pro Slavii důležitý. Několika fantastickými zákroky spoluhráče podržel a stal se klíčovým faktorem, proč sešívaní zvedli nad hlavy pozlacenou trofej po výhře 1:0. Jestli to byl ale pro Ondřeje Koláře jeden z posledních zápasů v dresu Pražanů? Sám neví. Nikam neutíká, ale přiznává, že cizina je lákává. Zároveň se netají tím, že se po vážném zranění stále necítí ideálně a sám ještě neví, zda pojede na mistrovství Evropy.
Už je to taková klasika. Když se mu povede výborný zápas nebo se blíží přestupové okno, okamžitě se začne spekulovat, které týmy o něj mají zájem a zda už skutečně přichází doba, kdy se Slavia s Ondřejem Kolářem rozloučí.
Zatím se tomu tak nestalo, i když brankář sešívaných se netají tím, že by si rád angažmá v zahraničí vyzkoušel. "Já si to ve Slavii užívám, jsem tady z toho nadšený. V tomhle směru asi není proč odcházet. Ale myslím, že každý hráč má ambice si zkusit zahraničí, aby ničeho nelitoval. Jsem tomu otevřený, ale je to na domluvě s trenérem a (šéfem klubu) Jardou Tvrdíkem," řekl Kolář.
"Vděčím jim za hodně. Chci jim to vrátit a nedat jim kudlu do zad, takže to bude až po domluvě s nimi. Je složitá doba, co se týče financí, a Slavia má představu dostat za mě trošku víc peněz. Nějaké kluby se ozývají, ale bude to na domluvě, aby ta nabídka byla zajímavá pro Slavii," přiznal.
Ve finále poháru si každopádně opět udělal výbornou reklamu. Klíčový zákrok vytáhl už v 10. minutě proti osamocenému Šimonu Faltovi. "Bylo to těžké, hráč šel na mě sám. Mohl to uklízet kamkoliv. Vystartoval jsem proti němu, co nejvíc jsem se roztáhl a zmenšil střelecký úhel. Bylo to už o štěstí," řekl Kolář.
Poté těsně před pauzou vytáhl střelu Lukáše Kalvacha z přímého kopu. "Bylo to pro mě ohromně těžké. Myslel jsem, že to bude zahrávat Aleš Čermák na mou stranu. Ale nezahrával to, pak už jsem šel napřed a konečky prstů to naštěstí vyrazil," uvedl Kolář, který i přiznal, že to tentokrát ze strany sešívaných nebylo ideální.
"Ze začátku to s námi nevypadalo dobře. Byli jsme všude pozdě, nedařilo se nám. Kdybychom dostali gól, myslím, že bychom se pak už asi dostávali do zápasu těžko. To byl asi rozdílový moment, že oni neproměnili své šance, a my naštěstí jednu ano. Bylo to ubojované," řekl.
Zranění ho posílilo, Euro je ale nejisté
Jako hlavní bojovník se ale ukázal Kolář, který se po březnové zlomenině v obličeji po brutálním faulu Kemara Roofa a nuceném nasazení masky s helmou dostal opět do výborné formy a stal se výrazným faktorem, proč si nyní může se spoluhráči říkat vítěz ligy i domácího poháru.
"Sezona je fantastická. Pro mě bylo smutné, že jsem se vážně zranil. Ale paradoxně mě to posílilo. Od té doby mám menší strach být v bráně, nebojím se toho. Říkám si, že když jsem přežil takovou ránu, tak už přežiju všechno," uvedl.
"S tou helmou není tak těžké chytat, horší je to s maskou. Člověk toho periferně moc nevidí, musí být furt ve střehu. Jsem rád, že po sezoně masku odložím a budu chytat jen v helmě," dodal Kolář.
Připustil, že se ještě necítí ideálně. "Vypadl jsem z toho, po fyzické stránce se necítím optimálně. Dá se říct, že od té doby skoro netrénuji a jen chytám zápasy. Sám se těším, až bude příprava a něco natrénuji. Připravený moc nejsem. Co se týče Eura, uvidíme, jaká bude nominace a jak na tom budu," řekl Kolář.
Se Slavií získal už šestou trofej. "Když jsme (s trenérem) přicházeli, tak jsme v tohle ani nedoufali. Přišli jsme a hned první zápas jsme prohráli s Jihlavou. Očekávání bylo velké a my jsme všechny ze začátku zklamali. Pak se to začalo obracet. Trenéři si přiváděli své hráče, začalo to fungovat a zapadlo to do sebe. Mít tři tituly za sebou, a k tomu ještě tři trofeje z poháru je něco neuvěřitelného a vždy na to budu vzpomínat," dodal Kolář, jenž přišel v lednu 2018 z Liberce.