Barák: Konkurence je velká, ale mám to dobře rozjeté
Antonín Barák má za sebou povedený půlrok. Třiadvacetiletému středopolaři se dařilo v národním týmu a po letním příchodu do Serie A se zabydlel v sestavě Udine.
"Na začátku jsem se trošičku bál, aby mě to zranění nelimitovalo. Nakonec to nebylo vůbec na škodu a možná že to bylo i dobře, že jsem to zranění prodělal takhle během přípravy. Že jsem se mohl připravit individuálně a pomalu navnímat, jak to tady v Udine funguje," řekl.
"Sám jsem se na začátku uklidňoval, že první půlrok pro všechny hráče, kteří jdou do zahraničí, není úplně jednoduchý. A pokud nejdete do klubu jako velká posila a hvězda, je těžké se prosadit. Já měl štěstí, že se nám nepodařily první dva zápasy se soupeři, kteří měli být pod námi. Díky tomu jsem dostal šanci, chytil slušně začátek a běží to doteď," dodal.
Zasáhl do 12 zápasů italské ligy a dal dva góly ve dvou utkáních po sobě na konci října. "U obou zápasů to znamenalo tři body, to bylo hrozně důležité. V Sassuolu i s Atalantou. Oba dva byly hezké, docela se mi povedly. Nerozlišuji, který byl lepší," podotkl Barák.
Ze sestavy nevypadl ani po změně trenéra, Luigiho Delneriho vystřídal Massimo Oddo. "Zatím mám důvěru a nerad bych ji zklamal. Konkurence je velká, jsem si toho vědomý. Teď to mám docela dobře rozjeté, musím každý zápas podávat co nejlepší výkon, abych se tam udržel," uvedl Barák.
Pomáhá mu, že se výrazně zlepšuje v italštině. "Tu jsem ve Slavii moc nepoužíval. Možná kdybych byl ve Spartě, tak by to bylo jiné. To je samozřejmě sranda," žertoval na adresu italského realizačního týmu Sparty v čele s trenérem Andreou Stramaccionim.
"S italštinou nemám problém, dával jsem už asi čtyři rozhovory do italské televize, také jeden do novin pro Gazzettu dello Sport. Samozřejmě jsem nemluvil v nějakých rozsáhlých větách, spíš výstižně, aby to mělo hlavu a patu, aby mi rozuměli. Ale jsem rád, že rozumím prakticky všemu, co po mně chtějí. To je důležité," uvedl Barák.
Mrzí ho jedině to, že Udine je momentálně až čtrnácté. "Ambicí je nehrát o záchranu, hrát vyšší střed, do 10. místa. S tímhle kádrem je to naprosto reálné. Moc jsme nechytili začátek, prohráli jsme i se soupeři, které bychom měli porážet. Ale pořád je sezona dlouhá. Pokud chytneme nějakou šňůru, postupem času se můžeme dostat, kam chceme," dodal.
Pomáhá mu přítomnost českého spoluhráče Jakuba Jankta. "Držíme spolu. Někdy uděláme nějaký večer, v létě jsme dělali grilovačku. I Kuba uvítal, že jsem přišel. Moc mi pomohl a pomáhá stále. Je skvělé mít někoho nablízku, i když teď už jsem si relativně zvykl a většinu věcí si zařídím sám," zakončil Barák.