Byl by to generační úspěch, sní trenér Pardubic o postupu do nejvyšší soutěže
Fotbalisté Pardubic sice o víkendu klesli na druhou příčku ve Fortuna národní lize, k dobru ale mají ještě odložené utkání s Třincem a také pondělní dohrávku 27. kola s Jihlavou. V klubu vše směřují k vydřenému postupu do nejvyšší soutěže a obrovský podíl na tažení touto sezonou má trenér Jiří Krejčí. "Byl by to generační úspěch," říká. Utkání Pardubice - Jihlava sledujte od 17:50 na ČT sport a webu ctsport.cz.
Krejčí je u fotbalu prakticky celý život. Ve Skuči začínal jako šestiletý, o deset let později si ho vyhlédl trenér Škorpil a přetáhl jej do Hradce Králové.
"Ale narodil jsem se ve Svitavách. V Pardubicích už žiju přes třicet let, takže se dá říct, že jsem Pardubák. Jestli patriot, pak jo," tvrdí Krejčí.
Povoláním slaboproudař, který do revoluce pracoval v pardubické Tesle, je v posledních letech spojen jako trenér s fotbalovými Pardubicemi. Nejdříve měl na starosti mládež, následně přešel k dospělým.
"Mládež a muži je něco jiného. Mládež je na začátku kariéry, je to ale zajímavá práce, jen odlišná od mužů. Kluci se tam teprve profilují. V mládeži by to mělo kluky hlavně bavit," říká v rozhovoru pro ČT sport.
Výsledky prý pro něj u mládeže nikdy až tak podstatné nebyly. "Spíš jak se prezentují ve hře. V tom je rozdíl. S muži je práce o dost složitější," ví Krejčí.
Fotbal je pro něj kromě rodiny druhý život. "Už si nedovedu představit život bez fotbalu. Obdivuju mou manželku a dceru, že se mnou snášely stresové situace, kdy se nám třeba nedařilo, že jsem byl protivnej. Nejvíc jsem byl protivný v mládeži, teď už jsem prý klidnější," směje se.
Brněnská Zbrojovka se po nedělní výhře nad Žižkovem 6:1 posunula na první místo druholigové tabulky, které zaručuje přímý postup. Pardubice sice ztrácí dva body, dva zápasy ale mají k dobru.
A po postupu prahnou. V plánu už je rekonstrukce stadionu, vize udržení kádru s důrazem na nejvyšší soutěž. Jméno Jiřího Krejčího se nyní zapisuje do historie klubu.
"Nevnímám to tak, ale jsem rád, že jsme na těchto pozicích. Klukům v kabině jsem říkal, že bych to hlavně přál jim. Oni se tomu často smějou, ale každé ráno říkám, že jsem rád, že mám možnost je trénovat. Takové mužstvo jsem ještě nevedl. Byl by to krásný, generační úspěch," říká pětapadesátiletý kouč.
