Vychoval ho Šachtar, teď roste v hvězdu Budějovic. Sivok je vzor, řekl Talovierov

Na začátku sezony ještě sledoval zápasy na lavičce mezi náhradníky. Nyní už je ale Maksym Talovierov pevnou součástí základní sestavy Budějovic a společně s Martinem Králikem vytvořil stoperskou dvojici, přes kterou jen tak někdo neprojde.

Důkazy? Není jich málo.

Když toto ukrajinsko-slovenské duo stálo uprostřed defenzivy, prohrálo Dynamo jediný duel v sezoně. To s Jabloncem 1:2. Což byl jediný zápas z posledních desíti, v němž Jihočeši inkasovali dvě branky. Jinak vždy maximálně jednu, ale po novém roce je trendem spíše čisté konto. Na jaře se jim to povedlo hned ve třech ze čtyř utkání.

Budějovice se právě díky pevné a funkční defenzivě probraly a ze dna tabulky se postupně vydrápaly až na současnou devátou pozici s mankem pouhých šesti bodů na čtvrté Slovácko. Naopak sestupové příčky nechaly už poměrně daleko za sebou.

Formu Budějovic i Talovierova řešil nový Fotbal fokus podcast:

A právě Talovierov v tomto vzkříšení hrál velkou roli.

Nebýt ale války na Ukrajině, která na východě země bojuje proti proruským separatistům podporovaným ruskou armádou, možná by se rodák z Doněcka nikdy v Česku neobjevil. Začátek kariéry totiž strávil ve slavném Šachtaru, kde v mládežnických výběrech dokonce nosil kapitánskou pásku.

"Od šesti jsem hrál a trénoval v Šachtaru a byl jsem tam deset let. Od kategorie U8 do U14 jsem navíc dělal kapitána," popsal pro Studio Fotbal extra mladý stoper, jenž v té době přišel do kontaktu s jednou z legend ukrajinského velkoklubu, v jehož dresu dlouhé roky válel i Tomáš Hübschman. Chorvatem Darijem Srnou.

"Teď je tam asistentem. Tehdy mi pomáhal. Dával mi dárky nebo kapitánské pásky," zavzpomínal na příjemné momenty s chorvatským reprezentantem.

Do osudu Talovierova i celého Šachtaru poté zasáhla válka, při které byl silně silně poničen stadion doněckého týmu, na kterém se v roce 2008 hrálo mistrovství Evropy. Klub se kvůli situaci na východě přesunul do hlavního města Kyjeva.

"Šachtar nám řekl, že si máme sbalit věci a další rok budeme v Kyjevě. Rodiče chtěli se mnou, chtěli mi pomoc, za což jim musím poděkovat. Kvůli válce tam nic neměli, takže nakonec šli se mnou," popsal syn Vadima Talovierova, jenž dříve profesionálně hrál fotbal v Rusku, Moldavsku či Kazachstánu.

Maxi, jak má v současnosti v Budějovicích na dresu, si na nové prostředí tisíc kilometrů od domova musel zvykat, ale tuto těžkost zvládl. Horší to ale bylo s vážným zraněním, které ho potkalo a tři čtvrtě roku vyřadilo ze hry. Šachtar s ním kvůli tomu přestal počítat a oznámil mu, že si může hledat nový klub, jelikož se ho trenéři bojí trénovat.

Bez pěti centimetrů dva metry vysoký blonďák s culíkem se chvíli mihnul v Arsenalu Kyjev, aby následně skončil v Olimpiku Doněck. A právě tento klub se stal jeho odrazovým můstkem do Česka. Maxi zde začal v šestnácti trénovat s devatenáctkou a v roce 2019 při cestě na soustředění dostal od manažera zprávu: Na testy tě chtějí České Budějovice.

"Rozhodl jsem se za třicet sekund, že chci přijet. Vždycky jsem chtěl hrát v Evropě," popsal Talovierov moment, který odstartoval jeho českou štaci.

Technicky vybavený stoper, který vyniká jak rozehrávkou, dynamikou, tak i hrou hlavou, na testech uspěl, ale začátky v Česku rozhodně nebyly procházka růžovou zahradou. Česky neuměl ani slovo, byl amatér, takže peněz neměl na rozhazování, s čímž mu občas museli pomáhat spoluhráči.

Sparta byla nerozhodná, Sivok se stal vzorem

Za chybějící česká slova ale mluvily činy na hřišti. Toho si všimla i Sparta, která Talovierova vzala na hostování a během půlročního angažmá si nevedl vůbec zle. Tehdejší trenér "béčka" Václav Kotal ho stavěl, což vyneslo talentovanému Ukrajinci i několik účastí na tréninku A-týmu pod vedením Václava Jílka.

Zatímco Sparta však nad nákupem Maxiho váhala, Budějovice se v zimě rozhodly jednat. Díky dodatku ve smlouvě si ho stáhly z hostování zpět dřív, než se čekalo. Důvod byl jasný. Jihočeši se rozhodli zabudovávat Talovierova do sestavy pod dozorem velezkušeného stopera Tomáše Sivoka.

A Talovierov byl rozhodlý šanci nepromarnit. V závěru sezony pravidelně naskakoval v základu a na trénincích pilně hltal, co mu bývalý český reprezentant radí. "Návrat do Budějovic pro mě byl lepší, jelikož jsem po pár měsících debutoval. A Sivi je fantastický člověk. Byl pro mě vzor i jako fotbalista. Po každém tréninku jsme zůstávali na hřišti, ukazoval mi chyby a pomáhal mi," popsal zkušenosti s bývalou oporou zadních řad Sparty nebo Bešiktaše Istanbul.

Sivok ale nebyl jediným, kdo Talovierovovi pomáhal. Důležitou roli hráli i další včetně Romana Lengyela, který se stal důležitou spojkou při komunikaci, jelikož sám působil v Rusku a uměl rusky. "Za půl roku jsem začal rozumět a líp mluvit. Kluci mi rozumí, trenéři mi rozumí a vím, co po mně chtějí," dodal plynulou češtinou.

Kam povedou Talovierovovy další kroky? Až čas odpoví. Mladý Ukrajinec má ale našlápnuto pěkně. Třeba k tomu, aby si někdy opět kopl za mateřský Šachtar. Jenže už ne jako naděje, ale jako důležitá část A-týmu, který pravidelně hraje evropské poháry.