Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
Volejbalový magazín

Sadílek hostuje z Eindhovenu v Liberci a jednou by si rád zahrál s bratrem

Michal Sadílek začínal s fotbalem v pěti letech. Motivací mu byl jeho o tři roky starší bratr Lukáš, který hraje za Slovácko. "Chtěl jsem dělat to, co on, párkrát jsme se také porvali," vzpomíná na společné začátky se sourozencem, s nímž by si zase jednou rád zahrál v jednom týmu.

Michal Sadílek
zdroj: ČTK autor: Šulová Kateřina

S bratrem také vyrazili na zkušenou do Eindhovenu. "Ve čtrnácti jsem tam byl poprvé na stáži s bráchou a s Alešem Matějů," vzpomíná kapitán reprezentační jednadvacítky. "Od té doby mě sledovali a po turnaji v Maďarsku s reprezentací do sedmnácti let se rozhodli mě angažovat," vzpomíná na začátky.

Rozhodně to nebyla procházka růžovou zahradou. "Styděl jsem se. A třeba když v zimě sněžilo nebo pršelo, tak jsem se neodvážil zeptat, jestli by mě třeba někdo nehodil autem na klub a podobně," popisuje, čím si musí projít mladý fotbalista v zahraničí.

Vzpomíná na to, že bydlel devět kilometrů od tréninkového centra klubu. "První rok jsem proto ujel denně dvacet kilometrů na kole," vysvětluje, co mu pomohlo zvýšit kondici.

Je nám líto, video expirovalo.
Sadílek: Jednou bych si rád zahrál s bráchou

Bydlel v tamní rodině. "Byl jsem u nich tři roky, jsou to moc milí lidé a dodnes jsem s nimi v kontaktu," popisuje, jak to v Nizozemsku chodí. "Hodně mi pomohli, naučil jsem se i jazyk a dá se říct, že to je moje druhá rodina."

V dorostu i juniorce se dostal až ke kapitánské pásce na dresu a trénovaly jej slavné postavy nizozemského fotbalu. "Je motivace dostat se tam, kam oni," říká, že v devatenáctce jej vedl Mark van Bommel. "Ten rok byl neuvěřitelný, vyhráli jsme, co se dalo, a byla to pro mě vstupenka do dospělého fotbalu."

Brzy přešel do prvního týmu. "Byl to obrovský skok. Mohl jsem trénovat s hráči, kteří v tu dobu hráli Ligu mistrů," vybavuje si. "Byl to splněný sen a motivace do další práce."

Nejlépe se cítí na postu středního defenzivního záložníka, ale hraje, kam ho trenéři postaví. "Už jsem hrál i na beku," vybavuje si.

Nyní z PSV hostuje na severu Čech, ale věří, že se do Eindhovenu vrátí. A jednou by se v české lize rád sešel v jednom týmu se svým bratrem. "Je to cíl. Vždycky jsem říkal, že bych se na sklonku kariéry s bráchou rád setkal ve Slovácku," řekl v pořadu ČT Fotbal extra.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy

Nejčtenější články