Video nelze z licenčních důvodů přehrát
Následuje
Volejbalový magazín

Sadílek hostuje z Eindhovenu v Liberci a jednou by si rád zahrál s bratrem

Michal Sadílek začínal s fotbalem v pěti letech. Motivací mu byl jeho o tři roky starší bratr Lukáš, který hraje za Slovácko. "Chtěl jsem dělat to, co on, párkrát jsme se také porvali," vzpomíná na společné začátky se sourozencem, s nímž by si zase jednou rád zahrál v jednom týmu.

Michal Sadílek
zdroj: ČTK autor: Šulová Kateřina

S bratrem také vyrazili na zkušenou do Eindhovenu. "Ve čtrnácti jsem tam byl poprvé na stáži s bráchou a s Alešem Matějů," vzpomíná kapitán reprezentační jednadvacítky. "Od té doby mě sledovali a po turnaji v Maďarsku s reprezentací do sedmnácti let se rozhodli mě angažovat," vzpomíná na začátky.

Rozhodně to nebyla procházka růžovou zahradou. "Styděl jsem se. A třeba když v zimě sněžilo nebo pršelo, tak jsem se neodvážil zeptat, jestli by mě třeba někdo nehodil autem na klub a podobně," popisuje, čím si musí projít mladý fotbalista v zahraničí.

Vzpomíná na to, že bydlel devět kilometrů od tréninkového centra klubu. "První rok jsem proto ujel denně dvacet kilometrů na kole," vysvětluje, co mu pomohlo zvýšit kondici.

Video nelze z licenčních důvodů přehrát
Sadílek: Jednou bych si rád zahrál s bráchou

Bydlel v tamní rodině. "Byl jsem u nich tři roky, jsou to moc milí lidé a dodnes jsem s nimi v kontaktu," popisuje, jak to v Nizozemsku chodí. "Hodně mi pomohli, naučil jsem se i jazyk a dá se říct, že to je moje druhá rodina."

V dorostu i juniorce se dostal až ke kapitánské pásce na dresu a trénovaly jej slavné postavy nizozemského fotbalu. "Je motivace dostat se tam, kam oni," říká, že v devatenáctce jej vedl Mark van Bommel. "Ten rok byl neuvěřitelný, vyhráli jsme, co se dalo, a byla to pro mě vstupenka do dospělého fotbalu."

Brzy přešel do prvního týmu. "Byl to obrovský skok. Mohl jsem trénovat s hráči, kteří v tu dobu hráli Ligu mistrů," vybavuje si. "Byl to splněný sen a motivace do další práce."

Nejlépe se cítí na postu středního defenzivního záložníka, ale hraje, kam ho trenéři postaví. "Už jsem hrál i na beku," vybavuje si.

Nyní z PSV hostuje na severu Čech, ale věří, že se do Eindhovenu vrátí. A jednou by se v české lize rád sešel v jednom týmu se svým bratrem. "Je to cíl. Vždycky jsem říkal, že bych se na sklonku kariéry s bráchou rád setkal ve Slovácku," řekl v pořadu ČT Fotbal extra.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy

Nejčtenější články