Připadá mi, že kluci už tady nejsou tak hladoví, jako jsme byli my, říká Pudil
Po jedenácti letech v zahraničí se vrátil Daniel Pudil do české ligy. S Genkem získal belgický pohár a dva tituly, posledních sedm sezon pak strávil na britských ostrovech, kde hrál za Watford a Sheffield, ale v téhle sezoně už zpevňuje obranu Mladé Boleslavi.
Nezahrál si sice Premier League, ale i anglická druhá liga je pro fotbalisty z Česka hodně vysoko. "Na prstech jedné ruky spočítáme, kolik českých hráčů tam je," konstatoval v pořadu Fotbal extra s tím, že je rád, že se tam prosadil.
"Není to jednoduché. Řekne se druhá liga, ale když se tam podíváte na atmosféru a tempo, tak je to na vysoké úrovni. Spousta týmů z druhé ligy dříve hrála Premier League a je tam vždycky velký boj o to, aby se někdo z nich dostal zpátky. Já tam byl sedm let a až na posledních pár měsíců jsem vždycky hrál," vzpomínal na druhou anglickou ligu Pudil.
Když před sedmi lety do Británie dorazil, bylo to hlavně o důrazu a bojovnosti, ale postupně se soutěž změnila. "Spousta týmů má peníze, nakoupily hráče – Francouze, Španěly a hráče z dalších evropských zemí – a začaly hrát hodně kvalitní fotbal," vybavuje si a vzpomíná na vyprodané stadiony, na nichž bývá až třicet tisíc diváků. "Je tam nádherná atmosféra, chodí spousta dětí, je to rodinné, velká tradice," vrací se ke svému britskému působení.
Přiznal, že návrat domů nebyl jeho prioritou. "Chtěl jsem ještě zůstat venku, nějaké nabídky ze třetí a čtvrté anglické ligy jsem dostal, ale nakonec mi dala větší smysl ta, která přišla z Boleslavi," vysvětloval bývalý reprezentant, který se po schůzce s vedením středočeského klubu rozhodl vrátit domů. "Boleslav má velké ambice, tak jsem se vrátil,"konstatoval čtyřiatřicetiletý fotbalista.
Ale i česká liga má podle něho svá specifika, která ho hodně baví. "Našel jsem tu zase českou kabinu, srandičky, člověk se těší na každý trénink. Já se teda těšil i v Anglii, ale tady je vždycky sranda. Je to trošku jiné než venku, nedá se to srovnávat," vybavuje si rozdíly.
Je také rád, že tu má celou rodinu, včetně babiček a dědečků. "Jsem po jedenácti letech zpátky a můžou mě vidět každý víkend na hřišti," vysvětluje. Úroveň ligy je podle něho také mnohem dál než před jeho odchodem do zahraničí. "Jen mi připadá, že ti kluci už nejsou tak hladoví, jako jsme byli my, když jsme chtěli odejít a dokázat sám sobě i lidem tam, že můžu hrát i někde jinde," dodal.
