Nikdo nemá nic jisté. Fotbalové jaro slibuje boje na všech frontách

Sparta má v boji o mistrovský pohár mnohem lepší výchozí pozici než její největší rival z Plzně. Na Viktorii Letenští drží po šestnácti odehraných utkáních náskok pěti bodů, Západočechy navíc na začátku března hostí v domácím prostředí. Na rozdíl od plzeňských fotbalistů také Sparta nemusela měnit trenéra a nemá pohárový program v Evropě. Do jarních bojů si přenese famózní podzimní bilanci, kdy třináctkrát zvítězila, třikrát remizovala a ani jednou neprohrála.

Na současné podobě kádru Sparty nelze najít mnoho slabin. V brance má jednoho z nejnadějnějších gólmanů v českém fotbale, Tomáše Vaclíka, a konečně má po několika turbulentních letech stabilizovanou obranu. Její střed pole s velkým množstvím talentovaných záložníků je neustále sehranější. Na hrotu útoku pak Letenští mají k dispozici osvědčeného ligového kanonýra Davida Lafatu. Sparťanského kapitána navíc doplňuje zkušený Roman Bednář, jehož efektivita v závěrech utkání je neocenitelná.

Otázkou je tak snad jen psychická síla mladého kádru. Ten měl v uplynulých letech pokaždé velmi blízko k zisku titulu, poslední krok však nakonec vždy byl nad jeho síly. Mnohé však naznačuje, že ve sparťanské kabině panuje velká pohoda a také větší klid, čemuž napomáhá i vyrovnaná osobnost trenéra Lavičky.

Plzeň může jen získat. Jaro by mělo být lepší i s novým trenérem

Odepisovat Plzeň z boje o titul by však bylo velmi předčasné. První kroky Dušana Uhrina mladšího ve funkci naznačují, že neusiluje o velké změny a hodlá ponechat fungující prvky hry. Zároveň však slibuje zlepšení defenzivy a snaha zakomponovat dva útočníky do sestavy napovídá, že by Viktoria mohla být ještě flexibilnější a nepředvídatelnější pro své protivníky.

Ani jarní evropský program by pro Plzeň neměl být zásadní překážkou. Pokud Západočeši vypadnou v Evropské lize s favorizovaným Šachtarem Doněck, nebudou mít nijak výraznější zápasové penzum než Sparta. Plzeň přitom dokázala získat i při podzimním vytížení v Lize mistrů – sehrála zde celkem dvanáct zápasů – 34 ligových bodů, což je opravdu úctyhodný výsledek. Při poslední účasti v Lize mistrů v sezoně 2011–12 přitom Plzeň dokázala v jarní části získat v průměru o půl bodu na zápas více než v podzimní části.

Personální změny v obou kádrech nebyly výrazné. Z širšího kádru Sparty odešel pouze pravý obránce Lukáš Pauschek, který však v lize stejně neodehrál ani minutu. Plzeň prožila poněkud citelnější zásah, když tým opustil reprezentant František Rajtoral. Možnosti Viktorie na pravém kraji obrany i zálohy jsou však přesto velmi slušné.

Trenérské skalpy na Dukle a v Boleslavi

Zatímco u hlavních ligových favoritů masivní odchod klíčových hráčů nenastal, v Liberci si těžko mohou říci totéž. Dobrou zprávou je sice prodloužení hostování záložníka Rybalky z Dynama Kyjev, ovšem prodej Rabušice, Kušníra či Keliče by společně se zraněním Delarge mohl znatelně poznamenat útočnou činnost týmu. Pokud připočítáme již připravený letní odchod kapitána Kováče do Sparty, je jasné, že místo toho, aby Liberec prožil famózní jarní část jako loni, bude kouč Šilhavý muset znovu konsolidovat sestavu a boj o poháry bude mít výrazně ztížený.

Otevírá se tak prostor pro dva týmy, které v tichosti prožily velmi nadějný průběh zimní pauzy. Přestože Mladá Boleslav měla k dispozici kvalitní mužstvo, pod trenérem Minářem se nikdy nezdálo, že by klub mohl využít svůj potenciál. Bude tedy velmi zajímavé, zda toho tým dosáhne pod Karlem Jarolímem, který se do české ligy vrací po čtyřech letech.

Velkého úspěchu na trenérském postu dosáhla i Dukla, jež udržela Luboše Kozla před odchodem do Plzně. V kádru týmu z Julisky proběhla jen hrstka nepříliš podstatných změn a velmi nadějný je pro Pražany i fakt, že jejich jarní výkony byly vždy výrazně lepší než podzimní. Vzhledem k tomu, že i letos Dukla dosáhla výkonnostního posunu oproti předchozímu roku – má na svém kontě o pět bodů více než loni touto dobou – a konkurence v boji o třetí místo je pravděpodobně slabší než v minulých letech, mají Dukelští skvělou šanci na to, aby si zajistili vytouženou účast v evropských pohárech.

Tu nadále drží i Teplice, které během podzimu daly zapomenout na loňský zpackaný ročník i díky skvělému africkému triu Litsingi – Nivaldo – Salami. Ke konci však už Severočechům docházely síly také kvůli zranění nadále nejlepšího střelce ligy Aidina Mahmutoviče. Bosňan si již v této sezoně nezahraje a od začátku listopadu, tedy od chvíle, co si poranil koleno, Teplice v ligovém utkání nedokázaly vyhrát. Trenér Ščasný si v zimní přípravě rozhodně nemohl stěžovat na výsledky, když jeho tým ani jednou neprohrál. Kouč Severočechů přesto nadále nebyl spokojen s neproměňováním šancí a je dost pravděpodobné, že podobný scénář bude provázet i jarní část sezony.

Slávistické návraty, znojemský azyl

Nesmírně vypjatý bude souboj o záchranu, do něhož je zatáhnuto minimálně devět týmů, které přitom mezi sebou mají rozestup pouhých pěti bodů. Poslední dva kluby v tabulce, Ostrava a Bohemians, mají po zimní pauze k přežití mezi elitou alespoň mnohem lepší předpoklady než na začátku sezony. Staronovým koučem Baníku se stal František Komňacký, který se do Ostravy vrací deset let poté, co dokázal s týmem vyhrát titul. Klokani zase získali do útoku velkou posilu z Olomouce, Ivana Lietavu.

Ve velkých problémech by však mohlo být Znojmo, které nejspíš i celou jarní část bude muset odehrát v azylu v Brně. Tým Leoše Kalvody navíc přišel o záložní trio Nepožitek, Okleštěk a Hrošovský, trenér však nadále zachovává optimistický výhled. "Chceme se prosazovat pořád stejnou hrou," říká trenér Jihomoravanů. "Každý je nahraditelný a hráči, co přišli, jsou stylově podobní těm, co odešli. Do mužstva zapadli," myslí si Kalvoda.

Velký návrat prožije Tomáš Necid. Jeden z mimořádných českých ofenzivních talentů, jehož kariéra se však kvůli četným zraněním stále nerozvinula tak, jak mohla, posílí Slavii. Sešívaní prožili patrně nejhorší podzimní část v historii samostatné české ligy a bude pro ně nesmírně důležité, jak dokáží nahradit v kabině osobnost Karola Kisela, který v zimě ukončil kariéru, i záložníka Martina Petráka, jenž odešel do Norimberku. Slavia nicméně získala další cenné posily, do klubu se vrací Karel Piták a spolu s ním z Jablonce přichází i Jan Vošahlík. Tři výrazní ofenzivní hráči by tak měli oživit neslavný slávistický útok, jemuž se podařilo na podzim vsítit pouhých 12 branek.

Jistotu nemá ani Olomouc, která by letos ráda alespoň bojovala v klidném středu tabulky. Sigma má k dispozici brilantní infrastrukturu a jednu z nejlepších českých mládežnických akademií. Její pozitivní dopad však srážejí kroky managementu, který v poslední době v každém přestupovém období pokaždé pouští největší hvězdy – ať už dobrovolně, či nedobrovolně. Těžkou práci před sebou má i Brno, Jihlava či Příbram, ale přesto se zdá, že každý z těchto tří týmů má přece jen dostatek ligových zkušeností, či alespoň není v opravdu kritické finanční situaci, což by mohlo být rozhodující.

Jarní část tedy znovu nabízí nepředvídatelný boj de facto o všechno. Žádný klub nemá nic jisté, ale žádný klub také není v beznadějné situaci. Lze proto očekávat velmi vyrovnané souboje, pravděpodobně nejvyrovnanější v posledních letech. Ani v závěrečných kolech by tak nemělo docházet k zápasům, když již dvě třetiny klubů nemají o co hrát. Spíše naopak.