Možnosti Baníku i Jablonce přebil zájem trenéra. V Liberci mě zaskočila nervozita a status důchodce, řekl Kozák

Devětadvacetiletý odchovanec opavské kopané se po angažmá v Laziu, Brescii, Aston Ville a Bari upsal před aktuální sezonou nováčkovi italské Serie B z Livorna. Působení v přístavním městě však očekávání nenaplnilo.

"Nedařilo se nám a ani moje herní vytížení nebylo zdaleka ideální. V polovině podzimu se změnil i trenér, s novým jsme si vůbec nesedli a koncem roku už jsem věděl, že budu chtít rozvázat smlouvu. Přesto beru půlrok v Toskánsku jako další zkušenost, ze které jsem si nevzal pouze negativa," konstatoval s nadhledem.

V polovině ledna se proto stal volným hráčem a po takřka jedenácti letech v zahraničí zamířil zpět do Česka. "Chtěl jsem hrát a ukázat se doma. Už jsem netoužil za každou cenu setrvat v cizině, i když jsem šanci měl. Rozhodl jsem se pro restart v zemi, odkud pocházím." 

O Liboru Kozákovi se mluvilo i v novém dílu Fotbal fokus podcastu: (26:00 – 29:00)

V kuloárech se hovořilo o přestupové snaze Jablonce či ostravského Baníku. Proč jste zvolil Liberec?

Z jednoduchého důvodu – chtěl mě trenér. Tento faktor byl nejdůležitější. S vedením jsme se následně velmi rychle domluvili na podmínkách. Teď už je jen na mně, abych především trenérovi vloženou důvěru splatil na hřišti.

Mužstva, o kterých se spekulovalo, disponují bezesporu silnějším rozpočtem než Slovan. O lepší finanční nabídce to, předpokládám, nebylo…

Přesně tak. Finanční stránka prioritou nebyla. Pro mě znamenal mnohem víc zájem trenéra.   

Jste opavským odchovancem, a proto se nemohu nezeptat ani na potenciální návrat do mateřského klubu. Existovala i tato varianta?

Ani ne. Opava mě vůbec nekontaktovala. Musím ovšem připomenout, že mě fotbalově vychovala a poslala do světa, za což jí budu navždy vděčný.

Vraťme se zpět k Liberci. Zmínil jste, že velkou roli sehrál při konečném rozhodování kouč Zsolt Hornyák. Ve druholigových statistikách je mimo jiné k nalezení informace, že jste proti sobě nastoupili v derby mezi Opavou a Hlučínem v sezoně 2007/2008. Nepřipomněl vám to náhodou?

Ano, připomněl. Dokonce v jednom z prvních telefonátů. Upřímně mě to trošku zarazilo, když jsem si uvědomil, kolik let už uběhlo a co všechno se v mé kariéře i v osobním životě stalo. Potkali jsme se tenkrát ve zcela odlišné pozici – já jsem začínal a on víceméně končil. Každopádně je to zajímavost, zasmál jsem se.

Jak jste na tom zdravotně?

Jsem zcela v pořádku, ale pro jistotu klepu na dřevo. Pevně doufám, že jsou veškeré zdravotní patálie za mnou. Už nějakou dobu trénuji bez omezení a po všech zraněních hraji i zápasy. V tomto směru jsem fit, ale pochopitelně jde také o zachycení správného rytmu, především toho gólového, který každý útočník potřebuje.

Pomoci může bezesporu i trénink, a ten už máte po příletu na soustředění do Turecka za sebou. Jak jste se cítil mezi novými spoluhráči?

Ač už jsem toho v kariéře prožil hodně, musím se přiznat, že jsem byl před prvním tréninkem v českém klubu po dlouhé době v zahraničí nečekaně nervózní. Kluci i realizační tým mě ovšem bez problémů přijali. Po příletu a pár hodinách spánku jsem měl sice jazyk na vestě, ale celkově to bylo super.

Znal jste někoho z libereckých hráčů osobně?

Před přestupem jsem se koukal na soupisku a samozřejmě jsem pár jmen znal, ale osobně nikoho. Co mě však překvapilo ještě víc, bylo zjištění, že jsem v kabině nejstarší – to jsem opravdu nečekal. V roli matadora se ocitám poprvé, dosud jsem se považoval v uvozovkách za mlaďase. Kluci si ze mě dělali srandu, že už jsem skoro fotbalový důchodce.

V 29 letech si tuzemskou nejvyšší soutěž zahrajete paradoxně poprvé. Máte o české lize a její úrovni přehled?

Přehled mám. Liga je bezesporu kvalitní, což potvrzuje i přiznání mnoha cizinců, kterých se zde v poslední době vystřídalo poměrně dost. Je opravdu kuriózní, že mě čeká v devětadvaceti debut mezi českou elitou, ale já jsem s adaptací neměl v žádné zemi problém. Ligu jsem sledoval – o kvalitě si nicméně udělám obrázek až po několika zápasech. Očekávám, že fotbal bude asi bojovnější než v Itálii.

Jako osminásobný reprezentant se zkušenostmi ze Serie A či Premier League budete zápas co zápas pod drobnohledem fanoušků i médií. Počítáte s tlakem a očekáváním sportovní veřejnosti?

S tlakem počítám, ale nepřipouštím si ho. Budu se soustředit prioritně na sebe, abych byl fyzicky i psychicky připraven a vlastní hrou pomohl klukům na hřišti. Když budu hrát dobře, góly přijdou – tak jsem to měl pokaždé. Už se moc těším, až začne jaro.

S čím byste byl na jeho konci spokojen?

Konkrétní cíle si dávat nebudu a ani nechci. Chci být začátkem června po posledním utkání nadstavbové části spokojený s vlastním přínosem pro mužstvo. Chci mít pocit, že jsem nechal na hřišti všechno.

Dokážete si představit, že byste zůstal v Česku natrvalo?

V současnosti nemám plán, co bude dál. Teď jsem v Liberci, a co bude v létě, se uvidí. Velmi důležitou roli sehraje to, jaké budu mít jaro. Nebráním se pokračování doma, ale nezanevřel jsem ani nad působením v cizině.