Kozák hltá zimní dril a říká: Měl jsem dát o pět gólů víc, Hložek předběhl dobu a Kanga není výstřední

Opavský odchovanec se do hlavního města stěhoval před sezonou z Liberce, kde během půlročního angažmá úspěšně restartoval kariéru poznamenanou vážným zraněním. Na severu Čech vstřelil v patnácti duelech sedm gólů, což mimo jiné vyústilo v návrat do reprezentace.

Po přesunu na Letnou ale další start v národním dresu nepřidal. Dokázal sice rozvlnit síť desetkrát ve dvaadvaceti soutěžních zápasech, ale sám si moc dobře uvědomuje, že s řadou příležitostí, zejména v úvodu podzimu, nenaložil správně.

Na jaře chce nejlepší střelec Evropské ligy 2012/13 zachovat v zakončení větší klid a po boku spoluhráčů vyhrát Český pohár. Smazání náskoku Plzně, která drží druhé místo a s ním spojenou vstupenku do kvalifikace Ligy mistrů, je podle něj naprosto reálné.

V současnosti máte za sebou třetinu šestitýdenní zimní přípravy. Ve specifické tuzemské obdobě ji zažíváte po více než 11 letech, jak ji zatím zvládáte?
Zatím dobře. V předchozích letech jsem ji kvůli zraněním nebo přestupům neabsolvoval, teď mám dostatek času se stoprocentně nachystat a fyzický i kondiční dril vítám. Základ je poctivě vše odmakat, být zdravý a věřím, že to bude mít pozitivní vliv na další průběh sezony.

Jak jste spokojen s dosavadním průběhem sezony?
Spokojen jsem se zdravotním stavem a herním vytížením.

Ale…
Vím, že útočníci jsou odjakživa hodnoceni podle střelecké potence. Hlavně na začátku podzimu mi to drhlo a měl jsem dát o čtyři pět gólů víc. Celková bilance by se mi hodnotila pozitivněji. Věřím, že po pauze navážu na období, ve kterém mi to lepilo, a přidám další.

Sám jste to zmínil. Šance vstřelit více branek jste měl, především v úvodních třech kolech. Jakožto hráč se zkušenostmi ze Serie A či Premier League jste se i proto dostal pod tlak médií a fanoušků. Jak náročné bylo ustát zmíněné období?
Očekávání veřejnosti jsem samozřejmě vnímal a zahozené šance mě štvaly, ale zpětně s nimi nenadělám nic. Snažím se po celou kariéru vždy koukat dopředu, soustředit se na další příležitost skórovat a v neposlední řadě na vlastní očekávání, která od sebe mám.

Profesionální fotbalista, zejména ve velkoklubech (a je víceméně jedno, jestli v českých nebo v zahraničních), musí být psychicky extrémně odolný. Jak se s tlakem vyrovnáváte? Máte třeba odzkoušený rituál, který v těžkých chvílích pomáhá?
Popravdě nic speciálního nedělám. Prošel jsem si obrovskou školou v Laziu, kde jsem byl týden co týden pod drobnohledem. Chvilku jsem byl za hvězdu, chvilku za zatracence. Postupem času jsem se v těchto momentech naučil hledat střední cestu a držet se na ní, ať už gól dám, nebo ne.

Je pravdou, že jste po listopadovém duelu s Českými Budějovicemi čelil v centru hlavního města kritice několika letenských fanoušků tváří v tvář?
Je, ale nic závažného se nestalo. Pokud mi nespokojený člověk řekne pár slov na ulici a jde o fotbal, beru to. Váhu tomu nicméně nepřikládám a není to něco, co by mě rozhodilo. Pro nás je hlavní, že podpora z tribun byla během podzimu navzdory několika kolapsům velmi dobrá a na hřišti jsme ji cítili.

V čem se Sparta musí na jaře zlepšit, aby se podobná zaváhání (České Budějovice 3:3, Olomouc 3:3, Teplice 1:1…) neopakovala?
Jde o kontrolu nad utkáním. O to, že bychom měli umět mnohem lépe zareagovat na jeho vývoj. Když vedeme, měli bychom umět v herním módu přepnout. Několikrát jsme hráli za všech okolností stejně a doplatili jsme na to. Nemluvím o zalézání do vlastního vápna, ale o kontrole a odhadu dění na trávníku. Je to jedna z věcí, ve které se musíme zlepšit. Pracujeme na ní a věřím, že pokud se zlepšíme, dotáhneme na jaře dobře rozehrané zápasy do vítězného konce častěji.

I kvůli zmíněným ztrátám a počtu inkasovaných branek jste čtvrtí s propastnou ztrátou 21 bodů na vedoucí Slavii a 5 bodů na druhou Plzeň, což se za úspěch považovat nedá...
Samozřejmě. Umístění v tabulce, potažmo manko na Slavii, není zdaleka ideální. K předsezonnímu cíli máme daleko a uvědomujeme si to, ale v závěru jsme ukázali progres, od něhož se můžeme odrazit.

Odrazit se můžete i od úspěšné série, neprohráli jste v lize devětkrát v řadě. Dá se říct, že si mužstvo po letním zemětřesení pomalu ale jistě takříkajíc sedá?
Věřím tomu. Zpočátku nepochybně hrálo roli, že spolu nejsme v kabině dlouho. Koncem podzimu jsme kvalitu ukázali. Ano, ideální to není, ale s přibývajícím časem stráveným spolu budeme ještě lepší.

Ještě lepší může být mimo jiné i sedmnáctiletý Adam Hložek. Držel si nadprůměrnou výkonnost a vám osobně připravil tři góly. Jak se po jeho boku hraje?
Adam je sebevědomý talentovaný kluk, ve svém věku předběhl dobu. Přesně ví, co chce, a jde si za tím. Pro mě jako útočníka je velmi důležité mít vedle sebe někoho, kdo se dokáže v rychlosti zbavit soupeře a v ideální okamžik nahrát.

Je to největší talent, kterého jste v kariéře poznal?
V Laziu ani v Aston Ville jsem lepšího sedmnáctiletého hráče neviděl, ale nechtěl bych ho chválit až moc. V posledních měsících ji slyší hodně, takže to nebudu přehánět. (smích)

V kuloárech se často mluví také o charakteru nejproduktivnějšího ligového hráče Guélora Kangy. Vymyká se i ve vašich očích? Neřeší se jeho osobnost až příliš?
Až příliš. V zahraničí jsem s hráči podobného ražení nastupoval v každém klubu, jeho osobnost není výstřední. V Česku jen celkově nejsme zvyklí na lidi vyčnívající z davu. Z fotbalového hlediska mluví čísla jednoznačně za něj, mně osobně se s ním hraje velmi dobře. Vím, že jakmile dostane míč, můžu očekávat nadstandardní přihrávku. Kdybych proměnil ještě pár šancí, měl by asistencí víc.

Pokud byste proměnil ještě pár šancí, měl byste pravděpodobně blíž i do reprezentace. Po přesunu na Letnou jste pozvánku nedostal a vzhledem k blížícímu Euru jste v poměrně složité pozici. Jak ji vnímáte?
Otázku reprezentace rozhodně neberu tak, že musím dát na jaře moře branek, abych na šampionátu hrál. Takhle to nastavené nemám. Chci být v prvé řadě přínosem pro tým – samozřejmě, góly se ode mě očekávají a očekávám je od sebe i sám. Nicméně mám za to, že když se mužstvu bude dařit, k pozvánce budu blíž. Nechci se před startem jara dostávat kvůli Euru do nějaké křeče.

Ale možnost premiérové účasti na ME by pro vás mohla i kvůli pokročilejšímu fotbalovému věku představovat hnací motor pro zbylou část ročníku…
Jasně. Po vleklém zranění a přesunu do Liberce se návrat do reprezentace zdál jako sen, který jsem v hlavě měl. Během kvalifikace jsem naskočil a vím, že mě pan trenér Šilhavý sleduje a že šance jet na šampionát existuje. To mi aktuálně stačí vědět.

Posuňme kalendář do května, s čím byste byl na konci sezony spokojen?
Cíle máme jasné. Dosáhnout na vítězství v Českém poháru a kvalifikovat se do předkola Champions League, což znamená smazat pětibodovou ztrátu na druhou Plzeň. Je to reálné a budeme se o to rvát do posledního kola.