Komličenko, Stoch, Trávník a spol. – nejlepší jedenáctka podzimu

Vlastimil Hrubý (Jablonec) – Na podzim se třiatřicetiletý gólman potkal s životní formou. Jan Laštůvka z Baníku Ostrava a Ondřej Kolář z pražské Slavie prožili nadprůměrnou zahajovací část ročníku také (vychytali devět, respektive osm nul), ale nominaci si strážce jablonecké svatyně vysloužil faktem, že z osmi čistých kont zaznamenal hned tři ve šlágrech s Plzní, Spartou i Slavií – na Letné (0:0) a v Edenu (2:0) navíc lapil pokutový kop.

Odchovanec brněnského fotbalu nedisponuje pro brankáře ideální výškou, handicap nicméně nahrazuje vynikajícími reflexy. Od úvodního hvizdu nastoupil ve všech devatenácti utkáních a skálopevnou pozici si držel i v Evropské lize, kde na konstantní výkonnost z domácí soutěže navázal. K postupu do jarního play-off to sice nestačilo, ale v konkurenci hráčů Dynama Kyjev či Rennes se rozhodně neztratil.

Vladimír Coufal (Slavia Praha) – "Robocop", jak ofenzivního obránce označil asistent trenéra celku z Edenu Zdeněk Houštecký, se po letním přestupu ze Slovanu Liberec stal nepostradatelnou součástí základní sestavy podzimního mistra. Vstřelil tři ligové góly, přidal asistence a zápas co zápas byl na pravém křídle stálou hrozbou jak pro české, tak zahraniční soupeře v Evropské lize.

Hlavní předností šestadvacetiletého beka je prakticky nevyčerpatelný fyzický fond a odolnost v osobních soubojích. V národním týmu se přes nabitou konkurenci, kterou na stejném postu tvoří bundesligové duo Pavel Kadeřábek - Theodor Gebre Selassie, zatím neprosadil, ale vzhledem ke svému věku (26 let) a úspěšné spolupráci s reprezentačním trenérem Jaroslavem Šilhavým v Liberci šanci na posun v kariéře rozhodně má.

Roman Hubník (Plzeň) – Nejlepší stoper mezi českou elitou? Roman Hubník. Velezkušený obránce umně dirigoval defenzivní vozbu úřadujících šampionů, výrazně přispěl k deseti nulám plzeňských brankářů v nejvyšší soutěži, k průběžné druhé příčce a v neposlední řadě k postupu Viktorie do jarního play-off Evropské ligy.

Vynikal zejména v pozičním bránění. Během každého duelu přečetl nespočet průnikových přihrávek protihráčů a byl zároveň nekompromisní ve vzduchu. Navzdory už vyššímu věku (34 let) navíc nezaostával ani v Lize mistrů. Především utkání na stadionu Santiaga Bernabeúa proti Realu Madrid odehrál s přehledem sobě vlastním.

Patrizio Stronati (Ostrava) – Robustní střední obránce klubu ze slezské metropole, jehož třetí místo je bezesporu největším překvapením podzimu, se v úvodní části aktuálního ročníku prezentoval nadprůměrnou výkonností. Bonus v podobě premiérové pozvánky do národního týmu k říjnovému dvojzápasu proti Slovensku a Ukrajině hovořil za vše.

Odchovanec hlučínské kopané si ho vysloužil za vysokou úspěšnost v soubojích na zemi i ve vzduchu. Kromě kvalitní defenzivní práce byl také velmi nebezpečný před brankou soupeře při standardních situacích. Zajímavostí je, že v základní sestavě scházel pouze jedinkrát, a jeho absence byla ihned znát. Baník totiž podlehl Slovácku 0:3.

Miroslav Stoch (Slavia Praha) – MVP. Subtilní "half" byl v sešívaném dresu k nezastavení. Když bylo nutné tvořit hru, došel si pro míč a vymyslel průnikovou přihrávku. Když bylo zapotřebí strhnout ostatní, neváhal. A jedenáct vstřelených gólů v devatenácti zápasech z pozice ofenzivního záložníka? Klobouk dolů. Za celou loňskou sezonu skóroval čtyřikrát, což značí enormní progres ve střelecké úspěšnosti.

Bývalý hráč londýnské Chelsea, Twente, Fenerbahce Istanbul či PAOK Soluň byl zkrátka hlavním strůjcem úspěchu Pražanů, kteří mezi českou elitou dominovali a v Evropské lize postoupili ze skupinové fáze. Po nástupu trenéra Pavla Hapala ke kormidlu slovenského národního týmu se navíc vrátil do reprezentace a v blížící se kvalifikaci o postup na šampionát starého kontinentu v roce 2020 může patřit mezi klíčové opory i v ní.

Patrik Hrošovský (Plzeň) – Stochův krajan úřadoval ve středu pole jak v domácí soutěži, tak v Lize mistrů, a řekl si o pozornost klubů ze zahraničí. Závěrečné podzimní střetnutí LM proti italskému AS Řím prý sledovali ve Štruncových sadech zástupci španělského Levante, anglického Huddersfieldu či ruského Dynama Moskva.

A šestadvacetiletý "mozek" Viktorie byl nejlepší na hřišti. Svědomitě si plnil defenzivní povinnosti, vyhrával důležité osobní souboje, konstruktivně rozehrával akce. Na slavném stadionu Realu Madrid dokonce vstřelil gól.

Sečteno, podtrženo – hráče se schopnostmi tohoto rázu by chtěla mít v sestavě celá řada trenérů. Plzeňský kouč Pavel Vrba sice prohlásil, že malého velkého muže chce udržet, ale v případě zajímavé nabídky z ciziny by to platit nemuselo.

Tomáš Souček (Slavia Praha) – Ve víceméně stejné pozici je "srdce" záložní linie týmu z Edenu. Před letošní sezonou se na něj vyptávalo italské duo Fiorentina – Bergamo a plejáda zájemců se patrně po nadprůměrných výkonech v Evropské lize i reprezentaci přihlásí v zimě znovu. Vzhledem k gentlemanské dohodě s šéfem červenobílých Jaroslavem Tvrdíkem by měl ovšem odchovanec klubu zůstat minimálně pro jaro a případnou kvalifikaci LM.

Talentovaný defenzivní štít funguje na hřišti jako hromosvod – míče pravidelně sbírá ze vzduchu i ze země a dokáže mimo jiné i podpořit ofenzivu. Za podzimní bilanci 5+5 by se nezlobil ani útočník. Pouze pět fotbalistů v české lize nastřádalo více "kanadských bodů".

Michal Trávník (Jablonec) – A kvarteto česko-slovenských klenotů v záloze uzavírá "kouzelník" ze severu Čech. Součkův vrstevník na sebe upozornil v základní skupině EL (2+2) a po životním podzimu se také on dostal do hledáčku zahraničních klubů. Podle britského Daily Mailu figuruje na seznamu vytipovaných posil Fulhamu a Newcastlu United. V závětří prý monitoruje situaci i CSKA Moskva či německý Augsburg.

Bývalý kapitán reprezentační jednadvacítky se výraznou měrou podepsal pod spanilou jízdu Jablonce v jarní části loňského ročníku a v nastoleném trendu pokračoval i po letní pauze. Kromě všeobecného přehledu podpořeného nezištnými přihrávkami jak ve hře, tak prostřednictvím standardek, intenzivně zapracoval na zakončení. Eventuální odchod by po osmi ligových brankách a sedmi asistencích nebyl překvapením.

Nikolaj Komličenko (Mladá Boleslav) – Ještě lepší statistikou se nicméně pyšní ruský "tank". Osmnáct přesných zásahů forvarda, který je v klubu z města automobilů na hostování z Krasnodaru, ohromilo tuzemskou scénu.

V mezihře sice občas působil těžkopádněji, ale jakmile přiletěl míč do pokutového území, s chirurgickou přesností si ho našel a pohotově skóroval – hlavou, patou i nůžkami. Silově zdatně vybavený fotbalista je navzdory 190 centimetrům také velmi rychlý, což z něj činí postrach obran.

Na případný přestup třiadvacetiletého ostrostřelce mají Středočeši ve smlouvě zakotvenou opci. V kontextu s podzimní gólovou explozí jsou nepochybně rádi, nejlepší kanonýr ligy je a bude žádanou akvizicí.

Martin Doležal (Jablonec) – Minimálně o slovo se přihlásil i zelenobílý autor osmi branek a pěti asistencí. Odchovanec olomoucké kopané má po čtrnácti podzimních duelech lepší bilanci než ve své nejlepší sezoně v kariéře (2014/15), během které odehrál dvojnásobnou porci zápasů. Do střelecké listiny se zapsal i v Evropské lize.

Navíc je pravděpodobné, že pokud by nevynechal měsíc z důvodu natrženého vazu v kotníku, mohl by mít na kontě ještě více "kanadských bodů". I po zdravotních problémech však disponoval vynikající formou a odměna v podobě premiérové nominace do reprezentace na sebe nenechala dlouho čekat.

Ještě mnohem vážnější zranění utrpěl Michael Krmenčík z Plzně, jenž by v ideální sestavě určitě nescházel. V dresu Viktorie se pravidelně prosazoval na domácí i evropské scéně a produktivní byl také v národním týmu. Koncem října si ovšem přetrhl zkřížený vaz na levém koleni a velmi pravděpodobně přijde o celý zbytek sezony.

Benjamin Tetteh (Sparta Praha) – Výkonnost ghanského útočníka je v kontrastu s nepovedeným podzimem nejúspěšnějšího klubu české historie možná jedinou pozitivní zprávou na Letné. Téměř dvoumetrový hráč, jenž obléká rudý dres od léta po přestupu z Bohemians, se s novým prostředím sžil možná rychleji, než se všeobecně očekávalo.

Stejně jako zlínský Jean-David Beauguel, kterému forma z úvodní části ročníku vynesla přestup do Plzně, rozvlnil síť soupeře devětkrát. V několika slibných příležitostech sice chladnou hlavu nezachoval, ale enormní potenciál ukázal. Stále teprve jednadvacetiletý forvard může jít ve stopách Wilfrieda Bonyho a vysloužit si vstupenku do "velkého fotbalu".