Kapitán Opavy hraje ligu od třiatřiceti. Měl jsem strašnou kliku, říká Žídek
Ještě před šesti lety kopal nižší soutěž v Oldřišově, kde byl i správcem hřiště. Ligu si Jan Žídek vyzkoušel poprvé loni – to mu bylo třiatřicet. Nyní je kapitánem Opavy a fotbal si užívá – ví, že nic není samozřejmé, ale o všechno si musí říct tvrdou prací. V Příbrami v pátek svému týmu ovšem nepomůže, opavský stoper totiž viděl v minulém utkání s Duklou červenou kartu. Utkání Příbram - Opava můžete sledovat v přímém přenosu od 16:40 na ČT sport.
Jeho příběh ho přivedl do velkého fotbalu velkou oklikou. V Oldřišově hrál krajský přebor a staral se i o hřiště. Tenkrát si nepředstavoval, že by mohl opět hrát v Opavě. "Pořád si člověk ve skrytu duše říká, že by to mohlo vyjít, ten sen jsem měl, ale moc jsem v to nedoufal," přiznal pro pořad Studio fotbal - Extra na ČT.
Pak přišla před šesti lety nabídka z Frýdku-Místku do MSFL. "Zakousl jsem se a hrál jsem tam. Bylo to krásné, chodilo strašně moc lidí a zpočátku se nám dařilo," vzpomínal.
A hrál tak dobře, že se v roce 2015 opět ozval jeho mateřský klub z Opavy. Bylo mu třicet a Opava hrála ve druhé lize o záchranu. "Měl jsem strašnou kliku, že jsem se dostal zpátky do Opavy, a byl jsem šťastný," vzpomíná na návrat do klubu.
Na první ligu si musel počkat do roku 2018, ale předtím si zahrál ve čtvrtfinále poháru s Viktorií Plzeň a dal jí gól z poloviny hřiště. "To byl do té doby můj nejkrásnější individuální zážitek, strašně rád na to vzpomínám. Byl plný stadion… zkrátka nádherný moment."
Potom přišel postup mezi tuzemskou elitu. "Tlačili jsme se hodně dopředu, i my stopeři, dávali jsme hodně gólů," popsal systém, který za trenéra Romana Skuhravého praktikovali a s nímž slavili postup.
Jenže přišlo zranění a poprvé si zahrál první ligu až loni v říjnu proti Příbrami (5:0). "Nervózní jsem nebyl," vzpomínal na vydařenou premiéru. "Ale nevěděl jsem, co mám od ligového zápasu čekat, protože jsem si ligu nikdy nezahrál. Těšil jsem se na tu atmosféru, trenér mi říkal, ať si to jdu užít. A všechno ten den klaplo, bylo krásně, vyhráli jsme, přišlo hodně lidí, všechno bylo super," vzpomíná zasněně.
Ve třiatřiceti ale ještě skončit nechce, v týmu má dobrý příklad - čtyřicetiletého Pavla Zavadila. "Je to velký vzor, jak hrát a jak trénovat v tomhle věku, každý den ho můžu sledovat, jak pracuje, je to neuvěřitelné a strašně bych si přál, alespoň se tomu jeho věku ještě na hřišti přiblížit," říká vousatý stoper.
