Fotbal Extra: Řezníka dvakrát zradilo koleno, vždy se dokázal vrátit
Plzeň - S Viktorií Plzeň získal Radim Řezník už tři tituly, fotbalový příběh osmadvacetiletého obránce ale nečítá jen úspěchy. Už dvakrát zbrzdilo kariéru ostravského odchovance těžké zranění, krajní bek Viktorie se ale vždy dokázal vrátit.
"Když jste zdravý, tak na to na hřišti nemyslíte, chcete hrát a dávat góly. A potom si uvědomíte, že to není jen o střílení gólů, ale také o tom, být zdraví. Zranění bohužel ke sportu patří, někomu se vyhnou, a mě to potkalo už dvakrát," říká Řezník.
První zranění prodělal Řezník ještě jako hráč Baníku. Tam mu jako osmnáctiletému dal ligovou šanci trenér Karel Večeřa. "Hráli jsme s Českými Budějovicemi, to si pamatuju moc dobře a já si při jednom souboji na půlce přetrhl křížový vaz. Koleno mi natékalo, jednou to bylo lepší, pak zas čtrnáct dní horší, jezdili jsme po doktorech. Na psychiku je to velká zátěž, musíte být silný v hlavě a věřit, že se vrátíte co nejdřív," vzpomíná Řezník.
Podruhé ho křížový vaz zradil před dvěma lety, už coby oporu Plzně, na zimním soustředění ve Španělsku. "Možná byla trochu výhoda, že už jsem věděl, co mě čeká. Na druhou stranu jsem zas tušil, že to bude tentokrát trvat déle a bude to složitější. V klubu na mě ale nespěchali, neměli jsme určený plán, kdy bych se měl vrátit. Důležité ale je mít kolem sebe také lidi, kteří vám pomůžou," přiznává Řezník.
Nejhorší pro ně byly první týdny po operaci, kdy jen ležel doma a nemohl nic dělat. "Potom jsem byl rád, když jsem mohl aspoň na dvacet minut na lehčí trénink nebo zajít za klukama do kabiny, to mi hodně pomohlo. V pozdějších fázích byla důležitá možnost být každý den s ostatními na tréninku, i když na hřiště jsem ještě nemohl. To všechno mi pomohlo se vrátit," uzavírá Řezník.
