Cesta Sparty k titulu mi připomněla tu naši, zavzpomínal Lavička. Jako zlom vidí duel v Edenu

Psal se červenec 2013 a Sparta v 2. předkole Evropské ligy senzačně vypadla se švédským outsiderem z Häckenu. Facka, která tehdy klubem silně zatřásla, a Letenští tehdy byli všem pro smích. Uteklo ovšem pár měsíců a Pražané vyměnili smutek za pořádnou euforii. S předstihem si dokráčeli pro ligový titul.

A nyní? Start ročníku a Sparta opět v červenci končí hned v 2. předkole Evropské konferenční ligy proti dalšímu severskému týmu, norskému Vikingu. O to ale sladší příchuť pro Pražany má závěr sezony, jelikož poprvé od roku 2014 dosáhli na trofej z domácí nejvyšší soutěže a ukončili tak pořádně dlouhé čekání.

Že je tam jistá podoba? S tím souhlasí i Vítězslav Lavička, který byl až do této neděle posledním trenérem, který Spartu dovedl k postu českého šampiona. Byl to totiž právě nyní šedesátiletý stratég, kdo stál v roce 2014 na lavičce a zažil tak ročník jako na horské dráze

"Trochu mi to tu naši sezonu připomíná. I proto, že jsme tehdy vypadli brzy z pohárů a naše výkony na domácí scéně se neustále zlepšovaly, až jsme došli k titulu. Podobně to vidím i u současné Sparty. Na startu se ne vše dařilo a po některých zápasech byl tým úplně dole," řekl zkušený kouč.

Duelem, který považuje za skutečné sparťanské dno, je v Lavičkových očích zejména představení na půdě Slavie, kde na konci října Letenští schytali výprask 0:4. Od té doby však jejich výkony šli pozvolna nahoru a doposud drží sérii bez porážky.

"Ten zápas byl pro mě bod zlomu, kdy se Sparta změnila. Ukázala sílu," konstatoval Lavička, jenž získal titul vedle Letenských také s Libercem, a to v ročníku 2005/06.

Jestli zápas v Edenu byl klíčovým momentem, klíčovými tvářemi při mistrovském tažení byla zejména čtveřice, na které tým stál. Dle ankety Ligové fotbalové asociace nejlepší brankář sezony Matěj Kovář, nejlepší obránce Asger Sörensen, záložník či obránce, a především kapitán Ladislav Krejčí mladší a útočník Jan Kuchta, nejlepší střelec Pražanů.

Lavička s těmito jmény souhlasí, ale více než individuality vyzdvihuje týmovost. "V první řadě je to týmový úspěch. Vychází ze spolupráce hráčů, trenérů i všech lidí v klubu. To byl základ. Z toho se pak vyprofilovaly osobnosti, které udělaly ten rozdíl," prozradil.

Zapomenout se nesmí ani na práci Briana Priskeho, jemuž se povedlo ukončit sparťanské čekání na titul hned v první sezoně na Letné. Navíc tím dal razantní odpověď všem kritikům, kteří nevěřili zahraniční trenérské cestě a připomínali Andreu Stramaccioniho, pod nímž to Spartě drhlo hned od startu.

"Každý trenér je jiný a má svoji filozofii. Priske přišel s tím, že bude sázet na dlouhodobou koncepci. To, že se mu povedlo získat titul hned první sezoně, je skvělý počin. Po těch letech čekání si to Sparta zaslouží," řekl Lavička, který se nijak netají tím, že svému bývalému týmu fandil.

"Spartu jsem sledoval a jako fanoušek mám radost. Sezona nebyla jednoduchá a byly doby, kdy ji hodně lidí zatracovalo a nedávalo jí naději. Ona všechny překážky překonala a po zásluze slaví," prohlásil s tím, že vše je umocněno i tím, že v letošním roce Sparta slaví 130. narozeniny.

Lavičku těší, že v dalších letech bude moct pomoci k potenciálním dalším titulům i sám, jelikož bude vychovávat mladé talenty, kterých letenský klub do českého fotbalu pravidelně chrlí dost, jako šéf sparťanské akademie.

"Na novou práci se těší. Nabídku jsem dlouho zvažoval, ale bude to nová kapitola a načasoval jsem si to dobře. Věřím, že pomůžu Spartu posunout zase o něco dál," dodal.