BLOG Pavla Čapka: Jaké má Sparta vyhlídky v pohárové Evropě a proč je Brno jako jojo?

Optikou dnešních dní se to jeví jako jedno z nejdůležitějších rozhodnutí sparťanského bosse za celých 18 let, co Spartu vlastní. Předtím často chybující a v personálních otázkách tápající úspěšný byznysmen projevil tentokrát dostatek trpělivosti a prozíravosti. Rosický učící se za pochodu manažerské profesi v podmínkách českého fotbalu se mu za důvěru odvděčil až nečekaně rychle.

Na Letnou přivedl v utajení dánského trenéra Briana Priskeho a ten se ukázal být pro Spartu tím správným člověkem a více než jackpotem a pověstnou trefou do černého dohromady.

Navíc si Rosický dobře vybral za svého pobočníka a jako spojku směrem k týmu bývalého spoluhráče, kamaráda a muže s charizmatem a znalostí jak fotbalové party složené z více národností, tak klasické české kabiny, a navíc Sparťana srdcem i duší Tomáše Sivoka. Tenhle triumvirát se schází každý týden, probírá vše aktuální, projednává strategická rozhodnutí, ale konečné slovo a zodpovědnost má Rosický.

Přes spousty porodních bolestí a problémů hlavně během podzimní části dokázal Priske se všemi svými spolupracovníky dovést Spartu hned ve své premiérové sezoně k titulu. Něco podobného se mu povedlo před třemi lety s dánským Midtjyllandem, a k tomu přidal jako bonus postup přes tři předkola do základní skupiny Ligy mistrů. To je teď pro něj a celou Spartu další velká výzva.

Samozřejmě, mnozí oprávněně poukazují na fakt, že s fotbalem produkovaným především v závěru jarní části ligy nebude mít Sparta moc šancí mezi klubovou smetánku proniknout. On to určitě dobře ví i sám Priske, ale už během premiérového roku na české scéně opakovaně předvedl, že se dokáže nejen poučit z neúspěchů, ale většinou na ně správně zareagovat a změnit operativně herní strategii podle typologie soupeře ku prospěchu věci.

Sparta plánuje posílení týmu, a pokud se jí to povede jako v případě Sörensena, Kairinena nebo i Laciho, nemusela by být úplně bez šance. Navíc má už jistotu minimálně základní skupiny Konferenční ligy. To zvyšuje nutnost rozšíření kádru směrem do kvality. Na druhé straně by mohla o některé klíčové hráče v čele s brankářem Kovářem přijít. Každopádně bude zajímavé sledovat, jak dokáže Brian Priske připravit Spartu na evropská předkola. Zkušeností s tím má dostatek.

A ještě jedna perlička k Dánovi jako dovětek tohoto tématu. V průběhu této sezony dostával Priske a jeho Sparta v přímých konfrontacích opakovaně lekce v mnoha herních aspektech od Trpišovského Slavie. Jenže tu rozhodující bitvu na Letné o titul vyhrál stejně jako před třemi lety v předkole Ligy mistrů s Midtjyllandem nad výtečným stratégem Trpišovským jeho dánský rival.

Nejpohlednější fotbal hrála Slavia

Objektivní fotbalová veřejnost se bez ohledu na klub svého srdce shodne na druhé straně vcelku jednoznačně na tom, že Slavia navzdory druhému místu produkovala většinově na české scéně nejpohlednější a vyspělé Evropě nejvíce se blížící fotbal.

Ovšem, co je jí to platné, když podruhé za sebou nedosáhla na titul. Podruhé v řadě také v jednom z kruciálních zápasů nedokázala porazit průměrný Hradec Králové, a protože poztrácela na jaře hodně bodů ve venkovních zápasech, musí se spokojit kromě tuzemského poháru "jen" s druhým místem.

K tomu přidal famózním střeleckým finišem bonus v podobě koruny krále střelců inženýr Václav Jurečka. Dvanáct gólů v posledních pěti zápasech, to je tedy dílo. Pálilo mu to téměř všude ze všech pozic s jedinou, leč zásadní výjimkou. Svou velkou šanci v derby na Spartě neproměnil…

Jindřich Trpišovský hodnotil po další Jurečkově exhibici, kterou potupil své Slovácko, sezonu jako vcelku úspěšnou. Slavia bude muset oželet po letech oporu jménem Olayinka, počítá s eventualitami odchodu Davida Juráska či Lingra, ale přesto vyhlíží nadcházející ročník s optimismem. Nejen pro ni, ale pro celý český fotbal by bylo dobré, aby hrála v Evropě tradičně minimálně do konce roku.

Bohemians: na prvním místě tým

Do evropského předkola se vedle očekávané Plzně podívají po neuvěřitelně dlouhých 36 letech také "klokani" z Vršovic. Podceňovaná parta kolem osobitého kouče Jaroslava Veselého, kterou někteří kolegové a experti dokonce pasovali na největšího kandidáta sestupu, napsala a zrealizovala téměř pohádkový příběh. Rok po záchraně až v baráži a bez velkých fotbalových jmen otevřela Bohemka senzačně bránu do Evropy.

Více než pro jiná mužstva platí pro patrioty z Vršovic, že na prvním místě je tým. Když se k tomu přidá vedle tradiční bojovnosti a agresivity také často nezanedbatelná dávka fotbalovosti, vyšlo z toho semifinále MOL Cupu a předkolo Konferenční ligy.

Mužstvo se nevyhnulo některým výkyvům a propadákům, ale souhlasím s trenérem Veselým, že počet vykopaných bodů je tím nejpádnějším argumentem. A to, že si kapitán Jindřišek zahraje poprvé ve 42 letech pohárovou Evropu, to je story jako hrom.

Jojo Brno

A jdeme do suterénu. Černého Petra nakonec vyfasovala Zbrojovka Brno a předvedla, že je v posledních letech v Česku klasickým jojo týmem. Potřetí za posledních pět let spadla, ale zatím vždy se dokázala brzy vrátit. Zbrojovce nepomohl příchod trenéra Martina Haška na posledních devět zápasů, jediná výhra nepotřebuje další komentář.

Navíc v psychicky náročném závěru ligy pod velkou tíhou zodpovědnosti selhal i do té doby brilantní střelec a gólový tahoun Jakub Řezníček. Přišlo mi, že od té doby, co zazdil dvě penalty proti Pardubicím, už se jen protrápil spolu s celým týmem k hořkému sestupu.

Jen majitel Zbrojovky pan Bartoněk ví, co se dalo udělat v sezoně, a hlavně jejím závěru lépe a jinak. Každopádně pokud se domluvil za zády zkušeného sportovního ředitele Tomáše Požára na příchodu trenéra Haška, tak to leccos vypovídá o fungování brněnského týmu.

Nejsmutnější na tom je, že proti muži, kterého jistě stojí provoz klubu nemalé prostředky, se obrátili mnozí fanoušci. V jejich očích je on hlavním viníkem brněnských patálií. Každopádně do Brna první liga patří a Zbrojovka si bude muset své problémy vyřešit sama a zase se pokusit jako bájný Fénix vstát z popela a vrátit se co nejdřív mezi českou klubovou elitu. Otázkou je, s jakým trenérem, kádrem a možná i majitelem.

Brno po roce nahradí Karviná, zbývající dva otazníky vyřeší až baráž, do které vstupují v roli favoritů určitě současné týmy z nejvyšší soutěže: Pardubice proti Příbrami i Zlín do souboje s Vyškovem. Ale ve dvou zápasech pod psychickým tlakem se může stát cokoli, protože ligisté musí a jejich vyzyvatelé mohou.