Opět ve formě a v čele českých florbalistek. Rekordmanka Billá chce na MS do finále
Praha – Minulé mistrovství sledovala kvůli problémům s kolenem Denisa Billá po většinu času pouze z lavičky náhradníků. Kapitánka českých florbalistek je však po operaci a poctivé přípravě opět ve skvělé formě a měla by na šampionátu být hlavní tahounkou reprezentace, která míří hodně vysoko. "Semifinále je to nejmenší, co musíme udělat," řekla hráčka, jež na turnaji v oblíbeném Finsku může absolvovat 100. start v národním týmu.
Reprezentační rekordmanka, jež si zahraje na sedmém mistrovství světa, se již nemůže dočkat, až ve Finsku poprvé naskočí. Oproti šampionátu v Brně a Ostravě z roku 2013 totiž bude svému týmu pomáhat opět především jako aktivní člen sestavy.
"Tehdy to bylo pro mě hodně těžké, že jsem nemohla týmu pomoci na hřišti. V té době to byla asi moje životní forma. Byla to pro mě velká rána, na druhou stranu pomoct týmu na střídačce byl taky neskutečný zážitek a člověk si to zažije i z druhé strany," připustila Billá, jež byla ráda, že o turnaj nepřišla úplně.
Následovala oddalovaná operace a pak boj o návrat do formy, která by jí umožnila opět startovat na mezinárodní scéně. "Člověk začíná z nuly, v podstatě se hned po operaci zadýchá, když jde na delší procházku. Dalo mi to hodně i do osobního života. Zjistila jsem, kde jsou jaké hranice, a jsem za to i svým způsobem docela ráda," uvedla Billá.
Do florbalu i fyzické přípravy ale měla ohromnou chuť. "Začínám si připadat zase jako ta juniorka, která je natěšená na každý zápas a trénink," přiznala s úsměvem Billá. S kolenem už nemá žádné problémy. "Věřím doktorovi. Celou dobu jsem byla bez ortézy, koleno drží a nepociťuju nic."
Teprve nedávno se dozvěděla, že ji brzy čeká velké jubileum. "Řešily jsme to až teď na Euro Floorball Tour, když jsme zjišťovaly, jestli Eliška Krupnová s Áďou Bočanovou nemají padesátý zápas. Vedení spočítalo statistiky a dostalo se na světlo, že by se možná mohl stý zápas konat. Myslela jsem, že to je nedosažitelná meta," žasla Billá.
Mezinárodních duelů v posledních letech přibylo a uznává, že by například na hranici 150 utkání mohla ještě pomýšlet. "Zatím nemám v plánu končit. Ale uvidíme, co bude po mistrovství světa. Jestli trenéři budou chtít, abych pokračovala. Ale za sebe bych nerada končila," podotkla Billá, která na juniorském MS v roce 2004 nastřílela ve čtyřech zápasech 10 branek a dostala se do All Star týmu.
Má jasno, že asi rekordmankou v počtu startů nezůstane dlouhá léta. Například Hana Koníčková má ve 23 letech na kontě už 63 utkání, ještě o dva roky mladší Adéla Bočanová už reprezentovala jednapadesátkrát. "Holky to mají jednodušší v tom, že my jsme mívaly třeba jen tři čtyři zápasy za dvouletý cyklus," řekla Billá, které chybí do stovky pět utkání.
Od prvního šampionátu v roce 2003 ve Švýcarsku, kam se dostala jako náhradnice za zraněnou Radku Nečáskovou, prošla s týmem cestu, na které se přiblížil světové špičce Švédsku, Finsku a Švýcarsku. Po největších zážitcích v podobě domácího MS i zisku bronzu v roce 2011 v St. Gallenu má před sebou další výzvu.
"Semifinále je to nejmenší, co musíme udělat. Ženský florbal je teď u nás na vrcholu. Třikrát jsme byly v semifinále, a když půjdeme v semifinále na Švýcarky, tak věřím, že se můžeme dostat i do finále," dodala Billá k cílům na šampionátu.
