Christianová před návratem mezi tyče: Šance na medaili existuje, je to o jednom zápase
Po čtyřleté odmlce bude střežit branku české florbalové reprezentace opět Jana Christianová, která na mistrovství světa v roce 2011 přispěla výraznou měrou k historickému bronzu. Nejlepší gólmanka tehdejšího turnaje chyběla před dvěma roky v Tampere kvůli pauze v kariéře, ale v Bratislavě má opět patřit mezi opory týmu trenéra Miroslava Janovského.
"Těším se moc. Šampionát ve Finsku jsem bedlivě sledovala, dokonce jsem měla možnost komentovat v televizi. Teď si ho zase zkusím zahrát, protože si myslím, že tam patřím více než na redaktorskou židličku," řekla Christianová, jež vynechala celou sezonu 2014/15.
Přiznala, že jí pauza hodně pomohla. "Asi jsem to potřebovala. Když hrajete od dvanácti let prakticky pořád do nějakých pětadvaceti bez toho, abyste měli delší než měsíční přestávku v létě, je to hodně náročné. Když k tomu pracujete a každý večer je trénink... Myslím, že každý florbalista časem dojde k tomu, že už je toho dost. A buď se rozhodne skončit úplně, nebo si dá pauzu a utřídí si myšlenky."
Během zmíněného ročníku neoblékla ani jednou výstroj. "Dala jsem si pauzu od všeho, nebyla jsem na jediném tréninku. Užívala jsem si, že můžu jít večer domů a nemusím utíkat na trénink, o víkendu si můžu zajet na výlet a nemusím na zápas. Dala jsem si totální pauzu a myslím, že mi to určitě psychicky pomohlo," pokračovala Christianová.
V kondici se udržovala při jiných sportech. K florbalu se vrátila v dresu Jižního Města a návrat nebyl až tak těžký, jak se původně obávala. "Já se prvního tréninku strašně bála, ale přišlo mi to jako bych nechytala třeba měsíc. Nepociťovala jsem na sobě nějakou větší únavu nebo že bych extrémně vypadla z tempa nebo koloběhu," uvedla brankářka, která letos vychytala při svém prvním startu v superfinále titul.
Při comebacku těžila z bohatých zkušeností, jež sbírala v dresu národního týmu, ale i během angažmá v PSS Porvoo ve Finsku a v Red Ants Rychenberg Winterthur ve Švýcarsku. "Zkušenosti jsou pro gólmany klíčové. Ze sedmdesáti procent rozhoduje hlava. Zkušenostmi a hlavou toho uděláte hodně," konstatovala Christianová.
Mistrovství světa v Tampere nicméně nestihla. Kouč Janovský počítal v přípravném cyklu s Lenkou Kubíčkovou a Hanou Ranochovou. "Jana se tehdy vrátila tři měsíce před šampionátem a my jsme v tu chvíli kontinuálně pracovali s velice kvalitní brankářskou dvojicí. Jsem rád, že na sobě začala znovu velice tvrdě pracovat a vrátila se do laufu. Věřím, že bude patřit mezi největší opory týmu," prohlásil zkušený trenér.
Christianová své absence trošku litovala. "Když se na to díváte a nemůžete pomoct, je to něco jiného," prohlásila.
Teď chce s týmem opět bojovat o co největší úspěch. "Reálné je dostat se do finále nebo bojovat o finále. Říct, že jdeme na zlato, je nesmysl. Musíme být trochu realistické. Šance na medaili existuje, je to o jednom zápase."
Po šampionátu by se případně nebránila ani dalšímu zahraničnímu angažmá. "Nezkusila jsem Švédsko, což mě teď trochu mrzí. Šance by pořád byly, nejsem úplně rozhodnutá. Mistrovství světa je skvělá možnost se ukázat. Ale nebudu to lámat přes koleno. Buď něco přijde a spontánně se rozhodnu, nebo ne a budu pokračovat dál v Tigers a už tam asi dokončím kariéru. Ale nebude to hned," dodala Christianová.
