Zpátky do sedla. Váňa chce opět na Velkou pardubickou. Cílí na třicet startů
Praha – Poslední ročník Velké pardubické sledoval pouze z tribuny a sám přiznal, že to s ním cukalo. Ten další už by Josef Váňa opět rád jel jako žokej. Osminásobný vítěz slavného překážkového dostihu potvrdil, že to se startem myslí a vážně a touží v roli jezdce zaokrouhlit počet startů na třicet. To má ale jeden háček.
"Rád bych se jí ještě naposledy potřicáté zúčastnil," řekl Váňa na otázku, jak to vypadá s jeho startem v letošní Velké pardubické. Pokud se 9. října ze sedla do závodu pustí, bude v třiašedesáti letech nejstarším účastníkem historie.
Pokud ale chce mít v pardubické třicet účastí, bude muset jet ještě dvakrát. Přes Taxisův příkop skákal osmadvacetkrát, poprvé v roce 1985, a vynechal ročníky 2000, 2007 a 2015. Čtyřikrát vyhrál s Železníkem v letech 1987, 1988, 1989 a 1991, jednou s Vronským a tři vítězství přidal v letech 2009, 2010 a 2011 s Tiumenem.
Jeho letošní účast závisí na několika faktorech. "To znamená, že musím být v cajku, musím mít dobrého koně a pak je to možné," konstatoval. Koně už má ve stáji vyhlédnutého. "Jmenuje se Hawk Wing, protože mi hodně povahou i projevem v dostihu připomíná Tiumena, ale to není podstatné. Koní do pardubické bude z naší stáje hlášených víc, spíš jde o to, abych byl já připraven," doplnil Váňa.
K absolvování pardubické musí s koněm dokončit jeden z kvalifikačních dostihů. Určitě nepojede ten první v květnu. "To bych možná ani váhově nezvládl, ale druhý, třetí nebo čtvrtý bych určitě měl jet," uvažoval. Na druhou stranu je případně i připraven pardubickou nejet. "Pokud ale nebudu cítit, že to má cenu, tak to klidně uzavřu uprostřed sezony. V tom nebudu mít určitě problém," uvedl Váňa.
Nyní ale vše směřuje k tomu, že se na startu v sedle objeví. Začal na sobě pracovat, jezdí na kole a po ránu posiluje. "Sem tam chodím plavat, ale ještě to není to pravé. Měl bych chodit minimálně třikrát týdně, ale to všechno přijde," řekl.
Mnozí možná považují za nerozumné, že se ve svém věku chce stále pokoušet pardubickou absolvovat. Slýchává, že je blázen. "Ať si každý myslí, co chce. Já vím, co dělám," oponuje Váňa a dodává: "Já s klukama denně jezdím rychlé práce a skáču a to nikomu nevadí, že když je problém, tak na koně vleze starý Váňa a vyřeší to."
Když mluví o Velké pardubické, má jiskru v oku. Jako by omládl. Sám si ale nepřipadá, že by myšlenkou na start pookřál. "Každý den jdu s radostí do práce, protože mám to štěstí, že dělám, co mě baví, protože mě vždy čeká něco nového," řekl.
