Výrobce prvního motorku: Mechanický doping je tu roky, UCI vyšetřování blokuje
O mechanickém dopingu se v posledních letech hodně mluví. Někteří si nechtějí připustit, že by se v cyklistice mohlo podvádět i tímto způsobem, jiní jsou o používání motorků v rámech kol naopak přesvědčeni. Maďarský konstruktér prvního prototypu Ištván Varjas v rozhovoru pro podcast Off The Ball uvedl, že s ním přišel už v roce 1998. Popisuje své přesvědčení o používání motorků v pelotonu, způsoby jejich odhalení i nečinnost, až spoluvinu na straně Mezinárodní cyklistické unie (UCI).
Když se novinář Ger Gilroy z uznávaného podcastu Off The Ball před několika dny zeptal v rozhovoru Lance Armstronga na otázku, zda někdy použil při závodech motorek, dostalo se mu nejprve jednoduché odpovědi ("V žádném případě!"), a poté spršky prchlivých slov zmiňující to, že na přelomu milénia nikdo o možnostech mechanického dopingu neměl ani tušení. Armstrong Gilroye označil za blázna, který takříkajíc plete páté přes deváté. "Motory byly pro motorky," řekl.
Nebyl to přitom ani trochu nemístný dotaz, vždyť Armstrongův tým US Postal byl v té době premiantem na poli možností zisku výkonnostní výhody, a jak ukazuje následující díl zmíněného podcastu, i tvrzení, že o mechanickém dopingu v té době nikdo neslyšel, není zcela pravdivé. Ištván Varjas, maďarský konstruktér prvního prototypu těchto malých motorů, prozradil, že byl s konstrukcí hotov ne později než v roce 1998.
Varjas jej zhotovil na externí zakázku, která v té době nesouvisela s cyklistikou. "První model bych hotový v roce 1998, byla to armádní zakázka. Zhotovil jsem motor, který měl velmi malé rozměry a mohli jste ho dát do kola. Byla to jen otázka peněz," uvedl v rozhovoru.
Varjas: Obrázek si každý může udělat sám
V následujících letech pak přibyly další společnosti podnikající ve stejném oboru, tedy výrobě malých a k různým účelům používaných motorků. "Od roku 2007 existuje více společností, které motorky vyvíjí. Je tu rakouská společnost Vivax, která je oficiálně prodává (cyklokrosařka Femke van den Driesscheová, kterou chytili letos v lednu, používala právě model Vivax, pozn. red.). Kdokoliv si je může koupit a umístit je kamkoliv. K tomu, abyste navýšili výkon o 50-70 wattů, jsou ideální," popisuje.
Je tedy otázka, kdy došlo ke spojení výhodné technologie a vrcholového sportu, v němž se dala využít. Cyklistika je díky svým charakteristikám ideálním případem. "Nikomu, kdo závodí v cyklistice, jsem své motorky přímo neprodal. Tím jsem si jistý. Ale pokud si je ode mě koupil nějaký jejich prostředník, za to už ručit nemůžu," říká Varjas a pokračuje: "V závodech ani nepotřebujete, aby motorek běžel potichu. Jsou tam auta, motorky, jde o hlučné prostředí. Ani ho neuslyšíte. Jediné, na co si musíte dát pozor, je nepřehnat to – aby to nebylo příliš okaté."
Právě tato "okatost" se hojně v cyklistické komunitě diskutuje. Existují dva hlavní příklady. Favoritem teorií o použití motorku je dlouhodobě Fabian Cancellara. Ten se nad nimi v nedávné dokumentární sérii, která mapuje jeho poslední sezonu v pelotonu, pouze usmál. Jiní se už usmívají méně. Diskutovaný je především jeho výkon na MS 2009 a během závodu Paříž-Roubaix o rok později.
Ištván Varjas: "Někteří cyklisté je používají. Pokud se chcete přesvědčit, tak buď použijte termokamery, anebo se podívejte na časy jezdců a ujeté převýšení. Jsou to jednoduché počty. Jestli máte průměrný výkon 350 wattů, a najednou jedete hodinu na hranici 420 wattů, tak mi vysvětlete, jak je to možné? Není. Ani s EPEm byste tohle nedokázali."
Druhým je představení Chrise Frooma na Mont Ventoux během jeho prvního triumfu v roce 2013. Komentátor Eurosportu Carlton Kirby přitom nic netuše zmínil i jednu z Varjasem zmiňovaných indicií, podle kterých se dá poznat použití mechanického dopingu, tedy zvýšená kadence. "Když se chcete sami přesvědčit, kdo používá motor, můžete. Když má závodník najednou vyšší kadenci, tak to prostě bez motoru nejde. Zeptejte se kteréhokoliv experta. Lidé by se ale měli přesvědčit sami. Zázraky v tomto sportu neexistují a gravitace působí na každého," říká Varjas.
Varjas: UCI vyšetřování maří
Cyklisté, a obecněji vrcholoví sportovci, v historii vždy usilovali o kteroukoliv výhodu, k níž se mohli dostat. Je to ukotvené přímo v hlavním charakterovém rysu vrcholového sportu, tedy vyhrát a být lepší než všichni ostatní. Celá sportovní pyramida stojí na vítězství – nejlepší se dostávají k penězům, mají za sebou největší sponzory a dostává se jim největší prestiže.
V případě současné cyklistiky může být alarmující, že existují ne zcela neopodstatněné indicie, že se na krytí mechanického dopingu podílí i Mezinárodní cyklistická unie (UCI), tedy dozorová a nezávislá organizace, a to ať už přímo, nebo díky své neochotě a nečinnosti. "Na této Tour de France jsem byl s LeMondovými (Greg LeMond je trojnásobný vítěz závodu, pozn. red.), kteří chtěli jít na policii kvůli tomu, že měli podezření na mechanický doping. Řekl jsem jim, jak se dá takový motor odhalit. Když chtěli provést test, tak jim UCI odmítla vydat podezřelá kola. Policie to také chtěla vyšetřit, ale lidé z UCI požadované testování neprovedli," popisuje.
Ištván Varjas: "Novináři z francouzské stanice Stade 2 (která odvysílala na jaře dokument mapující používání motorů na dvou italských závodech, pozn. red.) mají konkrétní jména sedmi závodníků, kteří si takto pomáhali. Nemohou je ale zveřejnit. UCI jim řekla, že pokud je zveřejní, tak proti nim půjdou, protože to nepovažují za důkazy."
"To je ten skutečný skandál, že organizace, která zastřešuje ten sport, je v tom nějakým způsobem namočená," pokračuje Varjas a není sám. Jak se psalo v průběhu července, činitel UCI měl během letošní Tour vynést interní informace a upozornit na policejní plány o kontrole kol.
Unie se odvolává na to, že během Tour de France provedla více než tři a půl tisíce testů, které všechny dopadly negativně. Používá však primárně metodu, kterou Varjas označuje jako nedostačující, tedy pomocí tabletů detekujících přítomnost magnetu (který motorky obsahují). Termokamery, které by měly přinést prokazatelné důkazy, bere jako doplňkovou metodu, stejně tak tomu je v případě rentgenového záření.
Varjas rozhovor zakončil na hrozivé, na druhou stranu z jistého pohledu i optimistické notě, když zmiňuje chystaný americký dokument, který mapuje užívání mechanického dopingu. Už nějakou dobu se mluví o tom, že světovou cyklistiku čeká další velký případ, kdy budou k zemi padat sportovní hvězdy. "Velmi brzy propukne velká kauza, všichni ji během příštích měsíců uvidíme. Jde o dokument, pro nějž shromáždili v Americe důkazy a výpovědi svědků," zakončil rozhovor Varjas.
