Vedro, pád, únava. Huříková je s desátou příčkou spokojená
Baku - Desáté místo si vyjela v cross country na Evropských hrách Tereza Huříková. Po doposud nikterak úspěšné sezoně jde o slušný výsledek. Huříková se na trati prala s vedrem, pak dokonce i spadla. I vzhledem k náročným podmínkám je s výsledkem spokojená.
"Vedro bylo strašné, ale naštěstí foukal vítr. Bylo to díky tomu těžší, ale já vedro snáším hodně špatně. Desátého místa na Evropských hrách si proto hodně vážím, v tomhle stavu jsem to nečekala," řekla vyčerpaná Huříková v cíli. Bezprostředně po skončení závodu ani nevěděla, kolikátá skončila. "Jsem desátá? Děkuji za informaci. Akorát jsem se sebrala z finiše," vysvětlila.
Do závodu i kvůli kolizi se soupeřkou krátce po startu vstoupila až jako devatenáctá po prvním kole, ale poté se posouvala výše. Po čtvrtém z šesti kol byla osmá, následně však klesla na desátou pozici. "Byla jsem schopná taktizovat a nejen viset na řídítkách. Když soupeřka nejela úplně pomalu, radši jsem se držela v háku a snažila se ušetřit nějaké síly," přiznala. "V závěru všem strašně docházelo. I mně, i když jsem vytrvalec. Poslední kolo bylo největší utrpení, protože už v předposledním jsem myslela, že jedeme do cíle," uvedla Huříková.
Tereza Huříková: "Přiznávám, že jsem letos sezonu nezahájila vůbec dobře, byla jsem z ní hodně smutná. Až maraton mi trošku vytvořil úsměv na tváři. Pořád jsem neočekávala příliš, zvlášť ve vedru a při únavě. Proto si vážím 10. místa a jsem spokojená, ač jsem byla v průběhu i na osmém místě."
Za poklesem ve výsledkové listině byl i pád v předposledním kole. "Spadla jsem v tom nejprudším sjezdu a trošku jsem si zkřivila řídítka. Takže jsem je nedržela rovně, musela jsem být pozorná, abych nespadla znova. V závodě bolest závodní převyšuje tu ze zranění," naznačila, že odřený loket ji nelimitoval.
Huříková se nakonec vyrovnala i s tím, že musela před závodem dlouho čekat, až jí přivezou kolo. Doprava z olympijské vesnice se totiž výrazně zpozdila a bikerky dostaly kola až hodinu před startem. "Popravdě mi to nevadilo. Držela jsem si takový klidný přístup, což mě těšilo. Já totiž obvykle před větším a důležitým závodem bývám nervózní. Dneska ale ne. Nerozhodilo mě ani to, že mi ujel první autobus, protože byl plný, ani kola. Naštěstí dorazila tak akorát, stihla jsem se rozjet ve svůj obvyklý čas," řekla.
Přestože při tréninku jí trochu vadilo, že areál horských kol je hned vedle střelnice, při závodě to prý už bylo v pohodě. "Musím říct, že když jsem sem přijela poprvé, myslela jsem si, že si z nás dělají srandu. Že to je nějaká ázerbájdžánská taktika. Ač trefili Ondru Cinka holubem do helmy a jeden Turek to prý schytal brokem do nohy, v závodě už se nic takového nestalo. Nevím, jak tomu předešli. Nějak jsem si to nepřipouštěla," uvedla Huříková.
Nakonec to brala i pozitivně. "Při závodním adrenalinu jsem slyšela střelbu a možná by pro mě bylo dobře, kdyby fanoušci stříleli, možná by mě to hecovalo jet rychleji," smála se Huříková, která už v neděli Baku opustí a vrátí se do Česka. "Jsem ráda, je to tu trošku složité s tréninkem. Olympijská vesnice je opravdu jen na bydlení a stravu, která je vynikající. Ale trénink je složitý. Areály jsou vzdálené a jezdit se nedá ani na silnici," dodala Huříková
