Valverde zlomil prokletí a je novým mistrem světa. Kreuziger zajel české maximum

Vystoupal na závěrečný kopec a kouknul kolem sebe. Po výšlapu, který měl místy sklon neuvěřitelných 28 %, zůstal na samém vrcholu pouze se dvěma soupeři, Michaelem Woodsem z Kanady a Romainem Bardetem z Francie. 

Alejandro Valverde v ten moment věděl, že tentokrát má vítězství skutečně blízko, a po šesti cenných kovech poprvé v kariéře sahá po duhovém dresu.

K triu mířícímu do cíle v Innsbrucku se sice v závěru přidal ještě Tom Dumoulin, ale boj o cenné kovy svedli nakonec tři, kteří se ukázali nejlépe i v extrémním stoupání. A nejvíce sil ukázal legendární Španěl, jenž zlomil prokletí a poprvé v kariéře se dočkal zlata. Skončilo tak panování Slováka Petera Sagana, jenž čtvrtý triumf v řadě nepřidal.

"Konečně se můj titul stal skutečností a je to něco neuvěřitelného. Bojoval jsem o něj mnoho let. A teď už ho konečně mám...," radoval se osmatřicetiletý Valverde.

Druhý skončil Bardet, pro bronz si dojel Woods. Stříbrný muž z časovky jednotlivců Dumoulin dorazil do cíle po 260 kilometrech čtvrtý.

Lídr šestičlenné české sestavy Kreuziger přivedl do cíle první skupinu pronásledovatelů za pátým Italem Giannim Mosconem. Juniorský mistr světa z roku 2004 Kreuziger na vítěze ztratil 43 sekund. Až za ním finišoval Julian Alaphilippe, jenž byl spolu s Valverdem hlavním favoritem závodu. Francouz skončil osmý. Jan Hirt dojel sedmnáctý s odstupem 1:21 minuty.

"Poslední dvě kola mě braly křeče, s nimiž jsem se sice popral, ale když najeli do posledního krátkého kopce Francouzi, už jsem nemohl jít přes tu klapku. Tam se rozhodl závod. V první okamžik je to zklamání, ale když se člověk podívá na to, jak se závodilo, myslím, že na to budu vzpomínat a za pár dní budu s tím výsledkem spokojený," řekl Kreuziger.

Zpočátku poklidné dění rozvířil pouze brzký únik jedenáctičlenné skupiny, v níž zastupoval české barvy aktivní Karel Hník. Uprchlíci si sice vybudovali náskok sahající až k 18 minutám, nicméně na velmi dlouhé trati s devíti náročnými stoupáními bylo zřejmé, že peloton má vše pod kontrolou.

"Užil jsem si to a jsem celkem popravený. Mám hvězdičky před očima a jsem úplně mrtvej. Bylo to ale něco neskutečného. Ta atmosféra tady byla neuvěřitelná. Opravdu jsem si to užil a bolelo mě u srdce, když už jsem odpadal. Na jeden okruh mě tam ještě podrželi fanoušci, ale pak už to dál nešlo," uvedl Hník.

"Měli jsme v plánu, že někdo půjde do úniku. Ze začátku jsme hlídali nástupy a nechtěli jsme nechat ujet více než deset lidí. Když jsme měli v tom úniku náskok víc než sedmnáct minut, tak jsem si říkal, že to je docela síla, ale ty silné týmy tam neměly zastoupení, takže bylo zřejmé, jak se bude vše vyvíjet dál," doplnil Hník.

Skupina se postupně ztenčila pouze na Dána Kaspera Asgreena a Nora Vegarda Stakea Laengena, kteří byli dostiženi 22 km před cílem. Chvilku nato zkusil vyrazit na zteč Michael Valgren. Do výstupu na Höll - stoupání s maximem 28 procent - najížděl Dán s půlminutovým náskokem, francouzští reprezentanti v čele pelotonu mu ale únik neumožnili.

V nejprudší pasáži zaútočil Woods a jeho nástup zachytili pouze Valverde s Bardetem. Později se na ně dotáhl ještě Dumoulin. Ital Gianni Moscon, který se rovněž snažil čelo dojet, měl nakonec na pátém místě manko 13 sekund.

Takřka sedmihodinový závod, považovaný za nejtěžší za posledních mnoho let, dokončilo nakonec jen 76 jezdců ze 188 startujících. Hluboko v poli poražených skončili vedle obhájce Sagana i mnozí další favorité. Primož Roglič byl čtyřiatřicátý, Adam Yates sedmatřicátý, jeho bratr Simon cíl neviděl, závod nedokončil ani Michal Kwiatkowski, jenž se radoval před Saganovým hattrickem v roce 2014.