Vacek sahal po triumfu na Campo Imperatore. Český debutant finišoval druhý

"Jsou to čtyři roky, co jsem nebyl schopný nikde bojovat o vítězství. Tehdy jsem přitom závodil s Remcem... Tohle je pro mě jako vítězství. Dal jsem tomu všechno, nechápu, jak se mi to vůbec podařilo. Na podzim jsem přitom přemýšlel o tom, že skončím," líčil v cíli dojatý Vacek. V etapě dojel hned za vítězným Davidem Baisem.

Stoupalo se na Campo Imperatore, vůbec poprvé v letošním ročníku nad 2000 metrů nad mořem. Český cyklista bojoval do posledních metrů, jen Bais spurtoval z trojice uprchlíků lépe. Pro Vacka, který si v minulých letech prošel rodinnými problémy a na Giro se v dresu týmu Corratec dostal na poslední chvíli, jde o životní úspěch.

Peloton o vítězství nebojoval a dojel pohromadě. Remco Evenepoel, juniorský soupeř právě Vacka, tak nadále ztrácí z druhého místa 28 vteřin na vedoucího Andrease Leknessunda.

Jak etapa probíhala?

Gran Sasso d'Italia čili Campo Imperatore, takový byl cíl sedmé etapy. První skutečně horský finiš letošního Giro d'Italia sliboval souboj velkých favoritů. Na něj skutečně došlo, ale v sázce při něm nebylo etapové vítězství. O něj bojovala trojice uprchlíků. Jedním z jejích členů byl také Karel Vacek, jeden z tria českých cyklistů na letošním závodě.

Vacek za sebou má složité roky, trpěl rodinnými problémy. V dresu týmu Corratec se také dočkal nominace až na poslední chvíli – byla to nečekaná pozvánka. V posledních etapách se dvaadvacetiletý cyklista příliš neprojevoval, jeho maximem bylo 25. místo z dojezdu čtvrteční etapy v Neapoli. Jeho týmoví kolegové do úniku chodili často a nyní došlo také na Vacka.

Únik se ustálil na třech členech, kromě českého jezdce tu byl italský tandem Simone Petilli a Davide Bais. Peloton je nechal: odstup vystoupal i nad jedenáct minut, a když příliš neklesal ani po začátku samotného dlouhého stoupání, už začínalo být zřejmé, že Remco Evenepoel a další o etapový vavřín nepojedou. 

Vacek měl z úniku nejméně zkušeností, ale rozhodně nebyl proti italské přesile bez šancí. V dřívějších letech patřil za velký vrchařský talent, a přestože se předpovědi (zatím) nenaplnily, v kopcích je český cyklista pořád silný. V protivětru v závěru dlouhého stoupání se mohlo stát cokoliv. Vacek spolupracoval se svými kolegy z úniku.

Dvakrát Italové Vackovi o několik metrů poodjeli, poté 1,5 kilometru pod vrcholem se naopak na chvíli vzdálil český závodník. Byla to bitva ušetřených sil ve výšce 2000 metrů nad mořem i posledních zbytků nervů. Vyvrcholila ale až v závěru, kde Vacek už neměl na to, aby zachytil nástup Baise. Před Petillim dojel na druhém místě.