Ve žlutém, přesto v úniku. Ráno takový plán rozhodně nebyl, přiznal van Aert po ztrátě vedení

"To, co zkusil? U něj už nás nic nepřekvapí," komentoval Brandon McNulty, kolega vítězného Tadeje Pogačara. Tom Pidcock, který nakonec dojel čtvrtý a poprvé v kariéře se na Tour de France dostal v jedné z etap mezi nejlepší pětku, zase dodal: "On si z nás trochu dělá srandu, že."

Takové udivené a obdivné reakce vyvolal čin, který si na šestou etapu "staré dámy" schoval Wout van Aert.

Dva dny poté, co nastoupil v závěrečném stoupání a dojel si pro etapový triumf. Den poté, co v chaotickém boji s kostkami spadl a následně musel pomáhat stahovat manko na čelo, když jeho týmový kolega a jeden z lídrů stáje Jumbo-Visma Jonas Vingegaard měl technické problémy.

Přesto se v nejdelší etapě tohoto ročníku, která měla úctyhodných 220 kilometrů, rozhodl jít do úniku. Přitom by se nabízelo, že jako muž ve žlutém dresu může celkové vedení spíše v poklidu bránit a nechá si i trochu pomoci od parťáků. Jenže to by nebyl fenomenální Belgičan, aby nechal hozenou rukavici ležet. Od možná až bláznívého činu ho neodradil ani velký boj na startu, kdy se do úniku snažila jít celá řada závodníků, což znamenalo obrovské tempo.

"Ze začátku hodně foukal boční vítr a bylo to celé nevyzpytatelné. Navíc to vypadalo, že doslova žádný tým nechce dotahovat, takže každý se snažil být v úniku," popsal sedmadvacetiletý rodák z Herentals.

I přes tyto komplikace se nakonec do úniku dostal. Jenže úplně ne do takového, jaký si přál. Místo početné skupiny, která by si pomáhala, se 144 kilometrů před cílem vytvořila trojice. Van Aert, Jakub Fuglsang a Quinn Simmons, která se vydala vstříc pokus o překvapení.

"Toto jsem ale ráno rozhodně neplánoval a bylo to trochu zklamání. Doufal jsem, že to bude větší únik, protože se zdálo, že spousta kluků má zájem do toho jít. Já pak doufal, že si díky tomu udržím žlutý dres. A navíc třeba i zabojuji o vítězství v etapě," zhodnotil moment, kdy se na čele osamostatnili jen tři.

Zmíněné trio to ale nezabalilo a jednu chvíli si vypracovalo náskok, který překročil i čtyři minuty. "Za dané situace jsem si pomyslel, že dobře tedy, že to zkusím a užiju si to. A že když to nevyjde, tak to bude alespoň stylová a pěkná cesta, jak uctít žlutý dres v posledním dnu, kdy ho letos na Tour oblékám," uznal.

Van Aert se s ním rozloučil skutečně stylově. A nakonec i sám. Nejprve se z uprchlického tria po komunikaci s Belgičanem odpojil Fuglsang, který se vrátil do balíku, a strojové tempo hvězdy nevydržel ani Simmons, jenž odpadl 25 kilometrů před cílem.

Van Aert se tak řítil zvlněnou trasou sám s tím, že se rozhodně nevzdá zadarmo. Peloton však v té době už začal zrychlovat a z náskoku ukrajoval vteřinu za vteřinou. Obdivuhodný a netradiční pokus, který všechny překvapil, skončil nakonec na začátku předposledního stoupání dne, 11 kilometrů před cílem. Po 133 kilometrech v úniku.

"V jednu chvíli jsem si myslel, že van Aert dojede až do cíle, ale peloton byl silnější," ocenil ho Pogačar, který etapu po skvělém finiši vyhrál, a byl to právě Slovinec, který Belgičanovi žlutý dres vzal.

Van Aert do cíle dorazil až 7 minut a 30 sekund po něm. V poklidném tempu a s vědomím, že do svého pokusu, který ho ve finále stál žlutý dres, dal všechno.

V dalších etapách už bude mít větší klid. Další divoké plány v současnosti nemá, naopak počítá s tím, že nyní bude pomáhat týmovým kolegům Primoži Rogličovi nebo už zmíněnému Vingegaardovi, kteří jsou hlavními konkurenty Pogačara.

"Zítra rozhodně není den pro mě, ale bude důležitý pro Jonase a Primože. Oba to dnes zvládli dobře a mohli v klidu jet v balíku. Při výjezdu na Planinu krásných žen je zkusím dostat do dobré pozice před výšlapem a doufejme, že pojedou s nejlepšími," popsal van Aert.

Pomoc lídrům ale neznamená, že ambice van Aerta nyní končí. Naopak. Pár etap má určitě ještě zaškrtnutých a není pochyb, že Belgičana ještě fanoušci při útoku na etapový triumf uvidí. Možná několikrát.