Gravelový den na Tour patřil domácímu Turgisovi. Pogačar ukázal dobrou formu

Ze série pokusů v posledních zhruba patnácti kilometrech s cílem urvat etapové vítězství se nakonec radoval Turgis těsně před Tomem Pidcockem a Derekem Geem. Smůlu měl Belgičan Jasper Stuyven, jenž byl posledních jedenáct kilometrů v samostatném úniku, ale kilometr před cílem byl dojet skupinkou s nakonec vítězným Turgisem.

Pogačar dojel společně s dalšími hlavními favority na celkové pořadí ve velké skupině se ztrátou 106 vteřin na vítěze. Po polovině závodu to přitom vypadalo, že by Slovinec mohl dokonce náskok 33 vteřin na Remca Evenepoela navýšit. Nakonec se tak ale nestalo.

Pro druhodivizní tým TotalEnergies se jednalo o etapové vítězství po sedmi letech. "Je to šílené, protože už je to tolik let, co jsme vyhráli etapu, naposledy v roce 2017," řekl Turgis. "Stále jsem věřil, že se mi někdy může podařit etapu vyhrát. Že je to na Tour de France, tak to je neuvěřitelné. Nedokážu tomu uvěřit," hodnotil. "Takové etapy jsou vždycky neuvěřitelné. Byl to velký den," těšilo Turgise. "Do sprintu jsem si věřil," dodal k vítěznému finiši.

Evenepoel nejvíc zahrozil na pátém ze čtrnácti gravelových úseků, když pelotonu odjel v nejdelším stoupání. Pogačar musel zareagovat a logicky se k němu přidal také třetí v celkovém pořadí Jonas Vingegaard, jenž si v předchozím vývoji dokonce musel vyměnit kolo po technických problémech se stájovým kolegou Janem Tratnikem.

Naopak čtvrtý Primož Roglič zůstal ve velké skupině za nimi. Trio favoritů sice dojelo uprchlíky necelých 75 kilometrů před cílem, ale Evenepoelovi útok nevyšel. Jejich rozšířená skupina nespolupracovala a dovolila další únik jiným jezdcům z početné party. Pogačar tak v této zkoušce odolal.

Na šestém gravelovém úseku naopak Evenepoela potkaly potíže, ve velké skupině lehce ztratil a musel hodně zabrat, aby se k ostatním vrátil. Zato na úplném čele závodu na chvíli poodjel Stuyven vedoucí skupince na konci náročného úseku, nic významného však z toho nebylo. O chvíli později postihl pád v Pogačarově skupině Aleksandra Vlasova, jednoho z klíčových pomocníků Rogliče.

To nejtěžší však jezdce teprve čekalo – zbylých šest šotolinových úseků na necelých 25 kilometrech. A Pogačar překvapil na čtvrtém úseku před koncem, když zničehonic zaútočil, a na jeho výpad Evenepoel ani Vingegaard nezareagovali. Slovinec si rázem vytvořil několikavteřinový náskok, který navíc narostl na následujícím úseku, nakonec však byl přece jen dojet díky ostatním jezdcům. V závěru se už klíčoví jezdci navzájem hlídali.