Skulina v Pogačarově brnění? Pod Ventoux už to nešlo, říkal
Když dva kilometry pod vrcholem Mont Ventoux zaútočil Jonas Vingegaard, zkoušel Tadej Pogačar reagovat – a nemohl. V cíli jedenácté etapy to pro lídra závodu dobře dopadlo a skupinka se sjela, byl to ale vůbec první náznak toho, že by jeho vítězství na Tour de France ještě nemuselo být hotovou záležitostí.
Tadej Pogačar zatím všechny své soupeře zahanbil a celkové pořadí vypadá jako hotová věc. Možná poprvé od roku 2014, kdy Vincenzo Nibali vyhrál zcela suverénně, vidíme tak brzy tak jednoznačně rozjetou Tour de France. Pogačar vede o více než pět minut a žádný z rivalů nevypadá, že by jej ještě mohl ohrozit.
Popravdě řečeno, nevypadá tak ani Jonas Vingegaard, přesto to byl právě jeho útok, který na několik minut znejistil slovinského lídra závodu. Mladý Dán zvýšil otáčky dva kilometry pod vrcholem Obra z Provence a odjel sám směrem k vrcholu. Pogačar se pokoušel o odpověď, nakonec ale ještě byl rád, že k němu zezadu přijeli Richard Carapaz a Rigoberto Urán.
Společně pak Vingegaarda chytili ve sjezdu a do cíle dojela čtyřčlenná skupinka pohromadě. Pohledem na výsledky tak pro Pogačara vše dobře dopadlo a navíc po odpadnutí Bena O'Connora přišel o svého nejbližšího soupeře. Vingegaardův nástup ale dal ostatním ještě malou naději, že by nemuselo být úplně hotovo.
"Když zaútočil, už toho prostě na mě bylo moc," řekl Slovinec o Vingegaardově útoku. "Zlomil jsem se a on mi odjel, pak jsem se jen snažil v tempu dojet na vrchol, což nebylo tak daleko. Měl jsem štěstí, že mi Carapaz s Uránem pomohli, protože jsme ve sjezdu krásně spolupracovali," dodal v cíli.
Naznačil, že výšlap byl náročnější kvůli vedru, což je na Mont Ventoux častým faktorem. Navíc peloton, který o víkendu projel deštivými Alpami, není na horké počasí letos tolik zvyklý. "Ale ve výsledku to pro mě byl dobrý, i když náročný den. Můžu být spokojený," uzavřel Pogačar.
Jak bude jeho zatím jednoznačná jízda pokračovat, uvidíme ve dvanácté etapě. Přímý přenos sledujte ve čtvrtek od 13:50, spolu s Tomášem Jílkem komentují František Raboň a Ján Svorada.
