Tři dny od žlutého šoku. A kdyby mi to nevyšlo, chci triumf Pinota, hlásí Alaphilippe

Byl to další velký test toho, co vydrží a čeho je schopný. Při nájezdu do Alp na peloton čekala tři náročná stoupání, z toho dvě té nejvyšší kategorie. Obrovská pozornost proto opět mířila na sedmadvacetiletého cyklistu se vzhledem mušketýra.

Zvládne to i tentokrát? Nezlomí ho silné duo z INEOSu či další velcí favorité na titul? Nepřijde poprvé výrazná krize v boji s náročným stoupáním? To byly otázky, které před i během etapy padaly. Alaphilippe po dojezdu do cíle na všechny ale odpověděl, a to rázným: NE.

Je sice pravdou, že při výjezdu na Galibier v závěrečných metrech už na nejlepší nestačil, ale co nabral směrem nahoru, získal fantastickou prací při sjezdu. Jediným z favoritů, který v cíli na něj něco dokázal najet, se tak stal po nástupu Egan Bernal, a to pouze 32 sekund.

"Během sjezdu jsem musel riskovat. Bylo to hodně technické, ale zůstal jsem v klidu a vybojoval zpět několik sekund. Byl jsem koncentrovaný na každou zatáčku a jel jsem na limitu. Když jsem pak dohnal skupinu, zůstal jsem na čele, jelikož tak to mám rád," hlásil v cíli.

Alaphilippe díky tomu prodloužil trvání pohádky, která vzbuzuje čím dál větší pozornost. Už 11 dní v kuse a 14 celkově brázdí silnice Francie na nejslavnějším cyklistickém závodě světa ve žlutém dresu a v domovské zemi oživil sen o tom, že poprvé od roku 1985 může na nejvyšší stupínek v Paříži vystoupat Francouz.

Této myšlence začal naplno věřit i jeho tým Deceunick-Quick-Step, který pro nečekaného lídra dělá vše, co může. Nejlépe to jde vidět na Italovi Eliovi Vivianim. Ryzí sprinter, na kterého mimo jiné i Alaphillipe dřel v rovinatých etapách, nyní kolegovi vrací pomoc a při začátcích stoupání neklesne jako většina dalších "rychlíků" na konec pelotonu, ale snaží se pomoct.

"Měl jsem od týmu velkou podporu. Kluci pro mě makali a musím před nimi smeknout klobouk, protože náš tým není dělaný do hor. Všichni jsou ale nyní strašně motivovaní. Jediné, co můžu dělat, je ze sebe dostat vše," chválil parťáky.

Francouzský jezdec i díky nim proto v 18. etapě zvládl první ze tří extrémních zkoušek. Zkoušek, které budou pro závodníka, který je za normálních podmínek klasikář a v horách nejlepším nikdy nestačil, klíčové v tom, jestli dotáhne senzaci ke konci. Sám přiznává, že si všímá, že každým dnem roste pozornost, jež jeho výkon přitahuje.

"Tlak ale necítím. Jsem na to zvyklý a motivuje mě to. Vím však, že se něco děje a že všechny oči směřují na mě. Vidím to v peletonu, kolem cest a i díky novinářům. Doufám, že to potrvá do konce. Všichni o tom sníme. Ale jsem stále realista. V 18. etapě to byl velký krok, ale jsou tu stále dva náročné dny. Moje nastavení se proto nemění – jdu den za dnem. Jsem na sebe každopádně už teď pyšný," konstatoval.

Zbylé dva dny budou pro Alaphillipa ovšem ještě těžší, než čtvrtek. Důvod? Zatímco v 18. etapě byl konec po sjezdu a Francouz tak mohl stáhnout manko, v 19. i 20. závodníci budou končit výšlapem.

Alaphilippe si proto velice dobře uvědomuje, že následující hodiny mohou jeho sen rozmetat. Pokud by se tak stalo, má vybraného nástupce, v něhož věří a doufá, že by žlutý dres do Paříže dovezl místo něj – krajana Thibauta Pinota.

"Nejsme nejlepší kamarádi, ale potkáváme se v závodech a národním týmu. Je to skvělý kluk a výborný jezdec. Respektujeme se a myslím, že máme oba radost, když se tomu druhému daří. Oba jsme rozdílní ve stylu jízdy, ale je skvělé pro něj, mě i cylistiku ve Francii, že jsme tak vysoko. Udělám pro vítězství vše, ale jestli to nezvládnu, doufám, že to bude on, kdo nakonec získá žlutý dres," dodal Alaphillipe.

Boj o žlutý dres tak rozhodně nekončí. Naděje na dokonání neuvěřitelného příběhu ale rovněž ne. Jen přežít dva šílené dny.