První velmi nečekaná radost. Na začátku Tour jde do žlutého Teunissen

"První den byl klasicky nervózní, byly vidět pády, to bylo nepříjmený. Nám se pády vyhnuly. (Týmový kolega) Nizzolo poměrně dobře zaspurtoval, byl čtvrtý, takže určitě spokojenost," uvedl Kreuziger. "Zítra nás čeká časovka družstev, tým máme vyrovnaný a necháme tam maximum," řekl člen stáje Dimension Data.

Únik neměl šanci. Podle předpokladů se o první triumf začalo bojovat v závěrečných kilometrech. Týmy sprinterských hvězd se v ulicích belgické metropole tlačily dopředu. Bora, Lotto, Jumbo nebo snad Kaťuša? Kdo z nich?

Tisíce fanoušků lemovaly poslední zatáčky úvodní etapy, která začala v Belgii na počest Eddyho Merckxe. Zatímco několik set metrů před cílem šel k zemi největší favorit Dylan Groenewegen, tým Jumbo–Visma stejně mohl nakonec slavit velký triumf. Díky někdejšímu mistru světa v cyklokrosu do 23 let.

Fotofiniš ukázal překvapivého vítěze – toho, který měl pomáhat rozjíždět sprinterskou jedničku, nakonec mohl sám zvednout ruce nad hlavu. Po třiceti letech se oblékl do žlutého Nizozemec.

"Náš plán byl zbourán, když Dylan Groenewegen upadl. Neviděl jsem přímo, jak k tomu došlo, ale když jsem to zjistil, byl jsem stále schopen finišovat. Cítil jsem se svěží, protože jsem tolik před tím nepracoval. Je to vskutku podivný den, protože náš cíl ve vteřině zmizel. Doufám, že se Dylan raduje, když jsem ho nahradil," prohlásil senzační vítěz Teunissen.

"Bude mi trvat pár dní, než mi dojde, co se stalo, a to především s tím žlutým dresem. Už v neděli ale máme s týmem další velký úkol," vyhlížel časovku v ulicích Bruselu šťastný vítěz.

Přišel i další pád favorita. Necelých 20 kilometrů před cílem skončil na asfaltu Jakob Fuglsang z Astany. Manko však stačil stáhnout a i s krvavými šrámy dojel v hlavním poli.

Drobnou útěchou pro Sagana může být fakt, že v týmové časovce oblékne zelený dres. Trojnásobný mistr světa dojel na druhém místě na Tour po dvaadvacáté, čímž vyrovnal rekordní bilanci bývalého skvělého německého spurtera Erika Zabela.

Prvním jezdcem, který se oblékne do puntíkatého dresu pro nejlepšího vrchaře, bude díky vítězství na úvodní prémii na Muur van Geraardsbergen olympijský vítěz Greg van Avermaet.

Co se dělo v první etapě?

Po nezbytných oficialitách v centru belgické metropole se po zhruba půl hodině začalo závodit. A to hned zostra. Už od počátečních metrů šlápl do pedálů Van Avermaet z týmu CCC. Spolu s dalšími třemi jezdci Natnaelem Berhanem z Cofidisu, Madsem Würtzem Schmidtem z Kaťuši a Xandrem Meurissem z týmu Wanty-Groupe Gobert šel odvážně do prvního úniku letošní Tour.

Vzhledem k blížícím se dvěma pořádně strmým stěnám jasná volba. Už na 44. kilometru čekala na jezdce prémie třetí kategorie na Mur de Grammont nebo chcete-li vlámsky Muur van Geraardsbergen, v těsném závěsu pak čtyřka na Bosbergu.

Zatímco dění na čele pelotonu si bedlivě střežili jezdci týmu Ineos a další zástupci sprinterských stájí, v úniku zhruba tři minuty před balíkem se začali připravovat na boj o první vrchařské body na kopci tak dobře známém ze závodu Kolem Flander.

Na začátku výšlapu na kostkách zkusil nastoupit Berhane, ale nahoře se neradoval. Úspěch slavil vytrvalý tah zkušeného Van Avermaeta. A už teď bylo jasné, kdo se v neděli oblékne do puntíkatého dresu pro nejlepšího vrchaře.

Peloton se musel vměstnat do místy jen pár metrů širokého hrdla této klikatice. Nikdo z favoritů výrazně neztratil.

Záhy přišel na řadu menší z prémiových kopečků. Na Bosbergu byl rychleji před Van Avermaetem Meurisse. Na držiteli puntíkatého dresu to však nic neměnilo.

Domácí miláček Van Avermaet měl pro dnešek splněno, z úniku si vystoupil a počkal na peloton. Zbývající tři jezdci se spojili a zkusili navýšit v té chvíli dvouminutový náskok. Do cíle v té chvíli zbývalo 140 kilometrů.

Tempo začaly tvořit především týmy Jumbo Visma, Deceuninck–Quick Step a Lotto–Soudal, tedy ty, které sázely na své excelentní sprintery: Dylana Groenewegena, Eliu Vivianiho a Caleba Ewana. Trochu zpátky se v balíku držela stáj Bora–Hansgrohe s Peterem Saganem.

V úniku zhruba 120 kilometrů před cílem postihl drobný technický problém Berhaneho, což zkomplikovalo myšlenky na překvapivé vítězství také Meurisse a Würtze Schmidta. Brzy se opět spojili, ale jejich náskok byl velmi dobře hlavním polem kontrolován.

Hned v úvodní etapě nechyběl ani krátký úsek pavé. Všichni elitní cyklisté vyvázli bez úhony. Až na jednoho – Vivianiho. Špičkový sprinter měl co dohánět.

Kdo jsou favorité letošní Tour de France? Poslechněte si Velo fokus podcast:

Po méně záživných kilometrech se těsně před sprinterskou prémií začaly dít věci. Bora roztrhala peloton na několik menších skupin a pracovala výborně pro slovenskou hvězdu. Jelo se jako o život. Únik byl pohlcen a z prvních dvaceti bodů v boji o zelený dres se radoval skutečně nakonec Sagan před Sonnym Colbrellim a všudybylem Van Avermaetem.

Ztrátu museli dohánět Viviani, Alexander Kristoff a Daniel Martin. Vítr však nebyl proti nim a vpředu se výrazně zvolnilo. Proto nemusel stáji Deceuninck–Quick Step vadit ani další technický problém Enrica Mase.

Bezmála 60 kilometrů před cílem zaútočil v mírném stoupání člen stáje Cofidis Stéphane Rossetto, který ve 32 letech prožívá na Tour premiéru. Francouzský cyklista to myslel evidentně vážně, pod Lvím pahorkem u Waterloo si vypracoval solidní bezmála dvouminutový náskok, ale jeho osud byl už dopředu zpečetěn.

Do cíle zbývalo necelých 20 kilometrů, když se k pádu několika jezdců nachomýtl jeden z favoritů na celkové vítězství Fuglsang. Král jarních klasik dojížděl do cíle s velkým krvavým šrámem na obličeji i na lokti. Ztratil i Damiano Caruso či Tony Martin, který tak nemohl ve finiši pomoci Groenewegenovi.

Manko všichni včas smazali a začalo se bojovat o pozice pro etapový triumf. Upadl Groenewegen, s ním i obhájce triumfu Geraint Thomas – skončil v bariéře, ale nic se munestalo – a z mumraje senzačně těžil Teunissen. Potvrdil tak výbornou formu – v minulých dvou měsících slavil triumfy v etapových závodech Čtyři dny Dunkerque a ZLM Tour.