Pravý hrdina na Alpe d'Huez aneb Když vás veze Egan Bernal

Ve Francii nezávodí mladší závodník. Jezdec ze Zipaquirá – města důležitého pro kolumbijskou cyklistiku, neboť právě odtud pochází vítěz prvního ročníku tamní "Tour" Efraín Forero – přišel do Teamu Sky teprve v zimních měsících a coby jednadvacetiletý se chtěl především učit. Jenže britský tým jej hodil do vody. (Více o Bernalovi čtěte v našem Průvodci TDF).

Debut na francouzském závodě je pro každého složitý – tím spíše, když jste takto mladý. A Bernal už zažil perné dny. Nejhůře mu zatím bylo v deváté etapě, kde na kostkách ztratil šestnáct minut. Na sociálních sítích posléze kolovalo video, kde před mladým Kolumbijcem prudce zastaví vozidlo BMC. Bernal nemá šanci zastavit a jde přes řidítka.

Z incidentu si odnesl poraněnou ruku, ani takové zranění jej ale nezastavilo. V jedenácté etapě do La Rosiere si sice posléze odbyl zřejmě slabší den, když jej kolega Michal Kwiatkowski uvařil natolik, že nebyl schopen převzít své místo v dominantním vláčku svého týmu. Ovšem na Alpe d'Huez to byl úplně jiný příběh. Bernal jel. A jak!

Vedení v hlavní skupině převzal od Kwiatkowského záhy poté, co se vozovka v Bourg d'Oisans začala prudce zvedat. Právě úvodní rampy čtrnáctikilometrového stoupání jsou nejprudší. Bernal měl pokyny držet rychlé, ovšem také stabilní tempo. V té chvíli ještě vedl Steven Kruijswijk a nebylo vůbec neslýchané, že by svůj čtyřminutový náskok mohl udržet.

Jenže Bernal se se vším srovnal skvěle. Nerozhodily ho proporce stoupání. Neucouvl před šílejícími fanoušky a nezalekl se dýmovnic, které barvily Alpe d'Huez tu do žluté, tu do modré či růžové. Jeho obličej nevypadal zmučeně, jen občas se objevila unavená grimasa. Soupeři odpadali a ti, kteří se pokusili nastoupit, brzy poznali, že si svou sílu pouze namlouvali.

Až kousek od nafouknuté brány značící pětikilometrovou vzdálenost od vrcholu skončila Bernalova mise. Splnil ji na jedničku. Jezdec s číslem 2 předal Geraintu Thomasovi už notně pohublou skupinu ve stavu, kdy Kruijswijkův náskok klesl na padesát vteřin. Zbytek už byl v uvozovkách hračkou. Thomas slavný den vyhrál, Froome jeho triumf podpořil čtvrtou příčkou.

V cíli mohly propuknout oslavy. "Pro mě to byla skvělá zkušenost. Je výborné takto pracovat pro Gerainta a Chrise. Musím se učit, vždyť je mi jednadvacet a pracuju pro nejlepší tým na světě. Ale ta práce se mi líbí a musím říct, že jsem na sebe za dnešek hrdý," povídal na Huézách závodník, který se pro cyklistiku rozhodl na úkor studia žurnalistiky.

"V týmovém rádiu mi Nico (Portal, sportovní ředitel Teamu Sky) říkal, abych se soustředil na naše manko a nešel do toho příliš tvrdě, protože potom zaútočí Froome," dodal. Ten skutečně nastoupil, ovšem nebyl to nakonec Froome, kdo se radoval. Druhý triumf slaví Thomas, který nyní vede o více než minutu a půl. Přesto trvá na tom, že Froome zůstává lídrem.

Svého svěřence pochopitelně pochválilo i vedení. "Jede svou první Grand Tour, navíc na Alpe d'Huez po čtyřech tisících nastoupaných metrů. Že pojede takhle a uvaří i Naira Quintanu... Má před sebou krásnou budoucnot – je neuvěřitelné, co dnes provedl. Dnešek byl velký," vyprávěl v horském středisku bývalý závodník a nynější ředitel Teamu Sky Portal.

Nyní přijdou klidnější dny – závodníci si budou moci trochu odpočinout. Ale závěr bude velmi náročný. Počínaje patnáctou etapou to bude na Tour de France zase ve stylu "bum-bum-bum": jeden velký kopec za druhým, nulový prostor pro odpočinek. Po výkonu na Alpe d'Huez se dá říci jediné. Nejmladší závodník na Tour je připraven.