Zakarin se postaral o ruský triumf, Froome zvýšil svůj náskok
Bern – Ilnuru Zakarinovi se podařilo na letošní Tour de France po několika pokusech konečně ulovit etapový triumf, když jako první vyšplhal na švýcarský velikán Finhaut-Emosson. Jde o jeho první vítězství v etapě na této francouzské Grand Tour. V závodě o celkové pořadí dokázal Chris Froome ještě navýšit svůj náskok na Baukeho Mollemu (+ 2:27) a Adama Yatese (+2:53). Roman Kreuziger naopak držet tempo s favority nedokázal a je jedenáctý se ztrátou sedmi minut a tří sekund.
Na startu sedmnácté etapy zněly odevšad variace jediné otázky. Dokáže někdo ohrozit dominanci Sky? Začnou Chrisi Froomovi docházet ve třetím týdnu, jako tomu bylo v předchozích letech, síly? A pak také – má někdo z ostatních závodníků vůbec dostatek sil, aby Frooma sesadil z čela závodu?
Počínaje sedmnáctým závodním dnem měli Bauke Mollema a spol. poslední čtyři vrchařské příležitosti na to, aby ještě zlepšili svá postavení v celkové klasifikaci. Jak se záhy ukázalo, jejich naděje na dramatický twist laborují kdesi mezi "bez šance" a "jen zázrakem".
Zakarin zlomil odpor Majky a Pantana
Zároveň to – jako už poněkolikáté letos – byla etapa dvou příběhů. Jedna, ta menší, část startovního pole jela o etapový triumf a vrchařské body. Peloton se brzy rozhodl, že mu skupina, v níž na tom byl v celkovém pořadí nejlépe závodník se ztrátou 37 minut, v ničem nevadí a uprchlíci tak měli poměrně klid.
Ve městečku Mortigny, za nímž se už začínalo stoupat na Col de la Forclaz, měla desetičlenná skupina s Rafalem Majkou, jeho soupeřem z 15. etapy Jarlinsonem Pantanem nebo Jeřábem z Tatarstánu Ilnurem Zakarinem třináctiminutový náskok.
Pantano s Majkou dokázali ostatním ve sjezdu, který dělil vrchol Col de la Forclaz od úpatí Finhaut-Emosson, o několik málo desítek vteřin poodjet: Zakarin ale brzy své manko smazal a šest kilometrů před vrcholem polsko-kolumbijské dvojici i ukázal záda. Po zdolání dvanáctiprocentového sklonu těsně pod vrcholem švýcarského gigantu mohl slavit svůj první etapový triumf na Tour. Za ním se postupně přiloudali Pantano a Majka.
Hon na Frooma bez efektu
Favorité několik kilometrů za únikem jeli svůj vlastní závod, který už na Col de la Forclaz v uvozovkách odskákal Tejay Van Garderen. Tak jako v loňském roce nezvládl americký jezdec přechod z volného dne do ostrého závodění, letos to alespoň nevyústilo v nucené odstoupení.
Na závěrečném stoupání to mimo epizody, kdy se čela na čas chopili závodníci Astany, byla familierní podívaná na vrchařský vláček Sky s jezdci jako Wout Poels či Mikel Nieve. Jejich tempo postupně ničilo šance slabších závodníků – mezi nejlepšími se po čase neudržel ani Roman Kreuziger. Nikdo se naproti tomu dlouho neměl k nástupu a začala se naplňovat slova Alejandra Valverdeho o tom, že tempo tvořené Sky je tak vysoké, že se z něj akcelerovat zkrátka nedá.
Toto tvrzení na okamžik dokázal popřít Richie Porte, jehož nástup zafungoval v malé skupině jako rozbuška. Australského závodníka se dokázal udržet nakonec jen jeho bývalý spolubydlící ještě z dob, kdy oba závodili za Sky, a zároveň jezdec, jehož akcie na Tour vypadají den ode dne silněji: Chris Froome.
V cíli dokázali společně najet další čas na své protivníky – Froomův náskok na čele nyní dělá 2:23 na druhého Mollemu a 2:57 na Yatese, Porte se zase posouvá stále výše celkovým pořadím a bude doufat v silný výkon v časovce, který by ho mohl katapultovat směrem k pódiovému umístění.
