Štybar si potvrdil, že na to má. Pro moje sebevědomí to znamená hodně, říká po vítězství

Načekal se na něj dlouho a někdy bylo až bolestné sledovat, jak Štybar sice výkonnostně na nejlepší příčky má, avšak musí se buď podřídit týmové taktice, anebo zaútočí v nesprávnou chvíli. První případ nastal v mnoha závodech: nemohl útočit, protože vepředu byly hvězdy jako Philipe Gilbert či Niki Terpstra. K druhému došlo třeba na loňských Flandrech.

Proslýchalo se, že čekání na vítězství, které začalo na domácím republikovém šampionátu (2017) a na WorldTour úrovni dokonce už o rok dříve (březnové Tirreno-Adriatico), už začíná znervózňovat i vedení Štybarovy belgické stáje. Tým Patricka Lefevera sice loni nasbíral ohromující počet vítězství, od českého klasikáře ale nepřišlo ani jedno.

"Pomáhal jsem ostatním ve velkých závodech, například na Giro d'Italia nebo na belgických klasikách. Samozřejmě, že mě mrzelo, že jsem sám nic nevyhrál. Ale když se rozhodovalo, byl jsem tam a myslím si, že ta sezona byla dobrá, jen chyběla výhra," svěřoval se Štybar před několika dny.

V letošní sezoně se mu situace o něco ulehčí: odešel Terpstra, na druhou stranu klasiky si zkusí vítěz loňské La Doyenne Bob Jungels. "Svobodu jsem v klasikách vždycky měl. Ale buď jsem nezachytil ten správný nástup, nebo se třeba únik zformoval hned poté, co jsem to sám zkusil. Nikdy jsem neměl štěstí v ten správný okamžik," doplnil.

Do terénu a pak do Algarve

Možná i proto Štybar trochu obměnil svou zimní přípravu. Dostal zelenou, aby se alespoň na pár závodů vrátil do terénu a mezi cyklokrosové překážky. Žádný velký výsledek nezajel – zadní startovní pozice jej výrazně limitovala –, ale byla to vítaná změna v kalendáři. Když nastal start nové sezony, byl český závodník připravený. I na vítězství.

To přišlo v šesté etapě portugalského závodu Kolem Algarve. Štybar jej jezdí pravidelně: toto byla pátá účast, od roku 2015 mezi závodníky nechyběl. Samozřejmě, jeho hlavní rolí bylo starat se o španělskou hvězdu týmu Deceuninck-Quick Step, druhého muže loňské Vuelty Enrica Mase. To on byl hlavní postavou stáje.

Jenže Mas, papírový favorit závodu, se teprve rozjíždí a dostává do formy. V raných závodech se tak často ke slovu dostanou jezdci, od kterých se to tolik nečeká a kteří mají kariéru ještě před sebou. Jedním takovým je dvacetiletý Tadej Pogačar, loňský vítěz Tour de l'Avenir, který v Algarve jednu etapu vyhrál, dobře se držel v časovce a v závěru náskok uhájil.

Štybarovou rolí v závěrečné etapě bylo dostat se dopředu a čekat na Masův útok. Ten ale nepřišel a český jezdec měl zelenou k tomu, aby pro belgickou stáj získal vítězství. Jeho nástup se zrodil dvacet kilometrů před finišem, kdy dobře zareagoval na snahu Dána Sörena Kragha Andersena. Společně vyrazili kupředu.

Důvod k sebevědomí

"Tohle tradičně bývá těžká etapa. Každý rok tomu tak je. V posledních třech letech jsem vždy šel do úniku, přičemž mě dvakrát chytil. Až nyní to vyšlo," radoval se v cíli Štybar, který svého parťáka z úniku nechal takticky pracovat až kilometr pod vrchol. Zatímco Kragh Andersen totiž ještě mohl vyhrát závod celkově, jeho soupeř cílil jen na etapový triumf.

"Věděl jsem, že v tomhle terénu bude těžké nás chytit. V posledním kopci to pak bylo všechno, nebo nic. Jsem moc rád, že se mi to podařilo vyhrát, hodně to pro mě znamená," dodával český jezdec v cíli. Dlouhé čekání bylo u konce. Na pódiu mohl odšpuntovat šampaňské, zatímco týmoví bossové v Belgii počítali další výhru.

"Hodně to znamená pro moje sebevědomí. Je to takové potvrzení mé zimní přípravy. Formu mám a musím z ní vytěžit co nejvíc v příštích závodech," doplnil Štybar. Nebude čekat dlouho. Už o víkendu jej čeká klasikářský dvojbob Omloop Het Nieuwsblad a Kuurne-Brusel-Kuurne, o týden později pak přijde italské Strade Bianche.

Právě na "bílých cestách", které vedou na krásné historické náměstí Sieny, dokázal český cyklista zvítězit v roce 2015. Od té doby se snaží svůj triumf zopakovat, což mu nevyšlo například loni ve spektakulárním bahnitém ročníku. Zdeněk Štybar však na startu letošní sezony vypadá, že se zaskočit nenechá ničím.