Štybar se dostal na pódium Pekla severu, předčil ho jen Degenkolb

Jako velmi otevřený, tak byl dopředu avizován letošní ročník závodu. Tom Boonen i Fabian Cancellara totiž absentovali vinou zranění, a tak se do okruhu favoritů mohla zařadit takřka desítka jmen – na jaře fenomenální Alexander Kristoff, vítěz Milán-San Remo John Degenkolb, častí smolaři Sep Vanmarcke a Greg Van Avermaet, nejsilnější z etapy po kostkách z loňské Tour Lars Boom či Bradley Wiggins, pro něhož šlo o poslední silničářský závod kariéry. A nepominutelnou byla i sestava stáje Etixx – Quick-Step s Nikim Terpstrou a Zdeňkem Štybarem. Dlouho nebylo Peklo severu dopředu tak nečitelné jako dnes.

Na čelo se v prvních kilometrech vydala sedmička závodníků, jež utvořila dnešní únik – jejich pokus přirozeně peloton příliš vzrušovat nemusel a maximální odstup sahal někam nad sedm minut. Za nimi se začaly dít věci až po průjezdu slavným Arenbergem, zhruba dvou a půl kilometru dlouhým úsekem, který organizátoři ocenily maximálními pěti hvězdičkami. Navýšila se rychlost a první závodníci začali odpadávat. Kuriózním jevem – jen zřídka vídaným na velkých závodech – byla časová kolize s průjezdem vlaku. Závory rozdělily peloton na dvě části, přičemž několik jezdců přejíždělo trať doslova několik sekund před průjezdem vysokorychlostního TGV. Kromě zjevné nebezpečnosti to vyvolalo i otázky potom, zda by inkriminovaní závodníci neměli být za přejezd diskvalifikováni.

Na čelo pelotonu se nyní dostali jezdci Etixxu a udávali tempo, kterému nestačilo stále více jmen. Pád a dvojice defektů zhatily šance Gerainta Thomase, stáj Trek už v tuto dobu neměla v závodu Stijna Devoldera ani Gerta Steegmanse, defekt limitoval Filippa Pozzata. Co víc, začal se projevovat silný boční vítr, který startovní pole trhal na menší skupiny. Tak se stalo, že z čelní skupiny pelotonu odpadl Wiggins i Kristoff a museli si dělat starosti, jak s ní znovu navázat kontakt. Každý další z 27 pavé úseků samozřejmě rovněž dělal své.

Pětačtyřicet kilometrů před cílem přišel první větší atak, za nímž stál Stijn Vandenbergh (Etixx): Obyčejně nesobecký dělník pro slavnější týmové kolegy zaútočil na úseku Mons-en-Pevele. Před pelotonem si však udělal nanejvýš 25vteřinový prostor. Několik kilometrů nato se na svůj poslední atak vydal Wiggins, ale vydržel jen několik kilometrů, než byl první skupinou znovu pohlcen. Několik nástupů však takříkajíc oddělilo zrna od plev – mnoho závodníků na špici už nezbývalo. Pro tuzemské fanoušky bylo dobrou zprávou, že mezi nimi nechyběl Štybar ani Sagan. Před posledními pěti úseky po kostkách bylo ve hře zhruba dvacet jezdců.

Chvíli před Carrefour de l'Arbre nastoupil dosud takřka neviditelný Jürgen Roelandts a i na výjezdu z pětihvězdičkové pasáže se těsně držel jako první. Za ním to však vřelo, až spolu vyrazili Yves Lampaert a Greg Van Avermaet pronásledovaní dnes agilním Degenkolbem. Ten je dostihl na posledním pavé úseku. Tři a půl kilometru před cílem na roubaixském velodromu se na vedoucí trio dotáhl i Štybar. Rozhodovalo se až v závěrečném finiši na dvou okruzích velodromu – nejsilnějším byl podle očekávání Degenkolb, za ním se těsně před Van Avermaeta dostal Štybar. Dosáhl tak nejlepšího českého výsledku v závodě a je prvním Čechem na pódiu některého z Monumentů, Degenkolb je zase prvním Němcem po 119 letech, který v Roubaix slaví vítězství.

"Tajně jsem doufal, že (Degenkolb) také ztratil spoustu sil tím sjížděním. Bylo to jen o tom, kolik toho na závěr v člověku zůstalo," popsal spurtérský souboj na velodromu Štybar. "Jenže John předvedl skvělý sprint a já nebyl schopen ho porazit. Byl neskutečně silný a zasloužil si vyhrát," dodal.