Výsledky negativní. Mezinárodní cyklistická unie provedla během uplynulého 105. ročníku Tour de France celkem 164 rentgenových testů závodních kol se zaměřením na mechanický doping a žádné provinění proti pravidlům neodhalila.
Cyklistika
Rentgen, termální kamery, VAR. Kontroly na Tour mechanický doping neodhalily
Jak již v březnu přislíbil prezident UCI David Lappartient, unie ještě zesílila snahu při kontrole mechanického dopingu. Využívá speciální mobilní kontrolní buňky se zabudovaným rentgenem, termální kamery, ale zavedla i systém VAR, když také pečlivě studuje veškeré televizní záběry ze závodu s cílem pomoci rozhodčím odhalit jakékoliv podezřelé kolo či jeho případnou výměnu.
Zatímco po každé z etap došlo na pět až deset rentgenových testů, celkem 2852 kontrol bylo provedeno technologií magnetického snímání před startem každé z 21 etap letošní "Staré dámy". Termální kamery pak byly v akci vždy během závodu.
"UCI v rámci boje proti mechanickému dopingu prováděla velmi důkladné testování různými technologiemi a každý z testů měl negativní výsledek. Cílem pro nás je, abychom eliminovali nejen mechanický doping jako takový, ale i veškerá podezření v tomto ohledu," prohlásil Lappartient.
Van den Driesscheová smutným příkladem
Déle přetrvávající podezření o mechanickém dopingu v profesionální cyklistice nabrala reálné obrysy v roce 2016 po mistrovství světa v cyklokrosu v Zolderu. Tehdy inspektoři objevili v kole Belgičanky Femke Van den Driesscheové motorek s baterií ukrytou v sedlovce. Motor byl ovládán pomocí bluetooth technologie tlačítkem umístěným pod páskou na řídítkách.
Tehdy teprve devatenáctiletá závodnice se údajně kvůli finanční náročnosti odmítla hájit a záhy oznámila konec kariéry. Stala se tak historicky první cyklistkou potrestanou za takzvaný mechanický doping. Kromě zákazu činnosti do roku 2021 musela zaplatit pokutu 20 000 franků (492 tisíc korun) a přišla o tituly mistryně Evropy do 23 let i belgické šampionky ve stejné věkové kategorii.