Pogačar se nemýlil ani na ME. Za ním dojeli Evenepoel a Seixas

Tadej Pogačar po mistrovství světa vyhrál také evropský šampionát. Slovinský cyklista zvítězil před Remcem Evenepoelem, bronz získal Paul Seixas. Mathias Vacek, Jakub Ťoupalík ani Petr Kelemen závod nedokončili.

Sedmadvacetiletý Pogačar triumfoval opět podle stejného scénáře, jak se mu to podařilo dvakrát na MS: před týdnem v Kigali i loni v Curychu. I tentokrát se čtyřnásobný vítěz Tour de France, jemuž se loni podařilo vyhrát i Giro d'Italia, odhodlal dlouho před koncem k úniku, na který nikdo ze soupeřů nenašel odpověď. Evenepoel přijel do cíle s mankem 31 sekund, Seixas na Pogačara ztratil přes tři a půl minuty.

Pětihodinový závod o délce 202,5 kilometru pro sebe Pogačar rozhodl nástupem 76 kilometrů před koncem. Jeho útok sice zachytil Evenepoel, ale vydržel s ním jet pouze kilometr, pak už fenomenální Slovinec odjel i jemu, získal více než minutový náskok a ten také držel až do cílové rovinky, v níž trochu zvolnil a naplno si vychutnal další velký triumf. "Viděl jsem, že mají Belgičani vepředu početné zastoupení, tak jsem se tím útokem pokusil tu jejich nadvládu otupit," popsal Pogačar.

"Snažil jsem se pak držet vepředu a udržovat si dobrý odstup kolem minuty. Nechtěl jsem polevit, dokud jsem nedojel do cíle. Nemyslím si však, že to byla nějaká velká dominance z mé strany, Remco byl dnes skvělý a ten závod byl těžší, než jsem si myslel," připustil Pogačar.

Ze čtyřčlenné skupinky pronásledovatelů se 38 kilometrů před koncem utrhl Evenepoel a stejně jako na MS v Kigali si dojel za suverénním Pogačarem pro další stříbro. Třetí místo obsadil teprve devatenáctiletý Seixas, jenž si loni vyjel evropský bronz mezi juniory.

Vacek strávil v úvodu zhruba 50 kilometrů v úniku, ale stejně jako oba zbývající čeští jezdci závod nakonec nedokončil. Cílem projelo jen sedmnáct závodníků. Boj o evropské zlato vůbec nevyšel vedle jiných ani dánské hvězdě Jonasi Vingegaardovi.

"Úplně v plánu jsem to neměl, že bych odjel hned od začátku, ale také jsem věděl, že na takhle náročné trati je dobré si udělat náskok. Když ten únik vznikal, byl jsem tam vepředu, tak jsem si řekl 'proč ne' a odjeli jsme ve třech. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby nás tam i s ohledem na ten vítr bylo šest sedm," uvedl Vacek. "Snažili jsme se udržovat tempo a věřili, že tam k nám třeba ještě někdo doskočí, což se stalo tady na těch okruzích. V úniku jsme pak přejeli dva dlouhé kopce, ale pak nás dojela skupina s Remcem a Pogačarem a jelo se na doraz až po ten třetí kopec, kde už byla selekce," přiblížil Vacek.

Poté už začal nastupovat Pogačar. "Tvořily se pak malé skupinky a já už nebyl úplně čerstvý na to, abych se udržel v těch předních skupinách a snažil se jet tempo. Bylo to dnes extrémně těžké, závod se otevřel strašně brzo a do cíle dojelo jen pár lidí. Naznačuje to, že už ani nepomáhá skočit si do úniku na tu těžkou část trati, když Pogi tak brzy zaútočí," dodal Vacek.