Podcast Praha Berlín Waršava: Přišli se Závodem míru Čechoslováci, nebo Poláci?

Závod míru vznikal v poválečné době, jeho prvopočátky ale jde vysledovat ještě do 30. let. Mezi lety 1934–1936 se totiž mezi hlavními městy Německa a Polska také jezdil cyklistický etapový závod: jmenoval se Berlín–Waršava a mnohé jeho znaky pozdější Závod míru připomínaly.

Také na něm vedoucí političtí představitelé (mj. Adolf Hitler) zdravili cyklisty z tribun, věnovali jim ceny a sledovali je, jak kladou věnce k pomníkům neznámých vojáků (z tzv. Velké války). Závod samotný měl značný mimosportovní přesah. Němci tak třeba chtěli svého souseda ubezpečit, že zůstávají mírumilovnou demokratickou zemí – a že z jejich strany nehrozí žádné nebezpečí.

Mezi Berlínem a Waršavou se však jezdilo jen tři roky, pak se po závodu slehla zem. Poláci jako důvod konce závodu uváděli, že jejich soused používal svou cyklistickou výpravou pro špionážní účely a pořizoval si během etap fotografie stavu komunikací a průmyslových závodů. Němci si naopak stěžovali na to, že se "na nepřátelském území" necítí bezpečně.

Vztahy na nové úrovni

Po konci druhé světové války už ale nastala úplně jiná geopolitická situace. Polsko a Československo bylo v sovětské sféře vlivu a obě země zapomněly na spory, které spolu vedly v minulých desetiletích. "Ty vztahy byly poměrně hodně napjaté. To souviselo s tím, že Československo z pohledu Polska protiprávně a násilím obsadilo oblast severní Moravy a Slezska, kterou si nárokovali Poláci," líčí v podcastu Praha Berlín Waršava politický geograf Michael Romancov.

"Poláci zase dodnes mají představu, že v době, kdy oni bojovali na Východě proti Rudé armádě, tak my jsme Polákům vrazili kudlu do zad. Oni nám to potom v uvozovkách vrátili v březnu 1939, kdy se rozpadlo Československo. Nicméně vztahy po druhé světové válce potom byly postaveny na úplně jinou, novou úroveň," dodává Romancov.

Závod míru byl pro oba státy (Východní Německo se jako spoluorganizátor přidalo až v roce 1952) způsobem, jak skrz sport symbolicky zakopat veškeré spory. Z cyklistů se stali poslové míru, kteří zprávu o nové jednotě a budování ideální společnosti roznáší do té poslední zapadlé vesnice.

Na sport se záhy nabalila vrstva propagandy. Závod míru, který se v prvních letech ještě jezdil pod složitým dvounázvem "Závod Praha–Varšava a Varšava–Praha", je v dobovém tisku dáván do ostrého protikladu s Tour de France. Zatímco ve Východním bloku se závodí za vznešenou myšlenku, západní cyklisté trpí vyděračstvím jejich zaměstnavatelů, pro které nejsou ničím víc než pouhými otroky.

Bartali, Rodgers a Elvis Presley v jednom

V podcastové sérii Praha Berlín Waršava ale připomínáme, že pod vším nánosem politiky přece jen něco zůstávalo: něco živého, co stále nové a nové generace cyklistů vedli ke kolu a k závodění. Velkou roli sehráli na konci 40. let a v průběhu následujícího desetiletí Jan Veselý a jeho německý kolega Gustav Adolf "Täve" Schur. 

Zvlášť Schur nebyl "jen" cyklistou. Komunistický režim v NDR v něm našel svého "muže z plakátu". Schur byl (a v téměř pětadevadesáti letech stále je) přesvědčeným komunistou, který dlouhá léta zasedal ve východoněmeckém parlamentu. Stal se největší sportovní hvězdou své země a fantastickým cyklistou, který jako první vyhrál Závodu míru podruhé a stal se také dvakrát amatérským mistrem světa.

"Byl jako Gino Bartali, Roy Rodgers a Elvis Presley v jednom… Než jsem se s ním sešel, byl jsem k němu trochu skeptický, ale Täve Schur zkrátka nic nepředstírá. Není tam žádná póza a měl obrovské charisma. Když si to sečteme – někdo mladý, dobře vypadající, úspěšný, s pevným politickým přesvědčením, zcela oddaný věci a prostě skvělý. Zkrátka nikoho lepšího coby sportovní ikonu najít nešlo," popisuje Täveho Schura britský novinář Herbie Sykes.

Veselého příběh byl také zářivý (ovšem bez komunistického přesvědčení). Na Závodu míru zvítězil v roce 1949, dalšímu triumfu byl několikrát velmi blízko. Jeho kariéra ovšem skončila záhy – v roce 1957, kdy společně s reprezentačním kolegou Janem Kubrem vzdali. Oba tvrdili, že kvůli zdravotním problémům. Vedoucí místa tomu ale neuvěřila. Režim vzal jejich odstoupení jako svou urážku a oběma zastavil činnost.

Jak se oba s tímto verdiktem vyrovnávali? Jak to nesla Veselého rodina? A kdo byli další lidé v pozadí vzniku Závodu míru, který je jako takový stále zahalen tajemstvím? Poslechněte si první díl podcastové série Praha Berlín Waršava.