Odcházení Vincenza Nibaliho. Poslední velké eso italské cyklistiky se chystá na své závěrečné Giro

Jedenácté a zřejmě s velkou pravděpodobností i poslední. Vincenzo Nibali, sedmatřicetiletý rodák z města Messina na Sicílii, by se měl po této sezoně rozloučit s bezmála dvacetiletou kariérou. Za tři dny začínající Giro d'Italia tedy bude jeho posledním a nejen italské publikum čeká, jestli ještě jednou a naposledy bude slavit vítězství.

Vítězství etapové, nikoliv celkové, neboť i lidé z Nibaliho okolí si museli přiznat, že nejlepší roky jsou už nějakou dobu za ním. Výčet úspěchů je však jistě ohromující: vítězství na všech třech Grand Tour asi nejvýznamnější z nich. Nibali kromě toho dokázal získat i tři cyklistické Monumenty (dvakrát Lombardii a Milán-Sanremo) a na domácí půdě i etapové Tirreno-Adriatico. Sečteno a podtrženo, 54 vítězství.

Slavné roky jsou ale už bohužel pro Nibaliho hudbou minulosti. Stárnoucí legendě se nepovedla ani generálka na Giro, domácí závod Kolem Sicílie, když jej v závěrečné etapě na Etnu (zde bude vrcholit i čtvrtá etapa nadcházejícího Gira) setřásl nejen krajan Damiano Caruso, ale i druhořadí vrchaři Louis Meintjes a Jefferson Cepeda, se kterými by ještě před několika lety takříkajíc neztrácel řeč.

Nibaliho odcházení

Odcházení cyklistických legend je často bolestné sledovat, je tomu tak i v tomto případě. Nibali, byť ještě před třemi lety dokázal vyhrát etapu na Tour, není obdařen takovou dlouhověkostí jako čerstvě dvaačtyřicetiletý Alejandro Valverde, který se dost dobře může už v pátek obléknout do růžového dresu. Bývalí šampioni málokdy zvládnou odejít na vrcholu, nepodařilo se to Faustu Coppimu, Eddymu Merckxovi a nedaří se to v současnosti ani Chrisi Froomovi.

Schopnosti, pro které si Nibaliho coby cyklistu zamilovali nejen Italové –⁠ instinktivní styl závodění, který nebyl založený, alespoň ne tolik, na důkladné analýze dat jako na umění číst závod a rozhodovat se ve zlomku vteřiny –⁠ mu už na vítězství nestačí. Je to jen slábnutí jednoho matadora, nebo celkový posun cyklistiky směrem do laboratoří a vědecky přesnému plánování?

Těžko jednoznačně soudit, komu však současný stav evidentně nesvědčí, je italská cyklistika. Po Nibaliho blížícím se odchodu nebude v pelotonu jediný Ital, který by někdy vyhrál Grand Tour. Co víc, s výjimkou čtyřiatřicetiletého Carusa nikdo nestanul ani na pódiu třítýdenní akce. A mladí talenti? Filippo Ganna se orientuje na časovky, vrchař Giulio Ciccone nemá potřebnou výdrž a vítěz závodu Kolem Flander (2019) Alberto Bettiol zase marně hledá klasikářskou formu. 

Nibali, poslední velký šampion italské cyklistiky, se tak chystá na svou poslední třítýdenní jízdu. "Ambice na celkové pořadí už nejsou reálné. Snový scénář? Vyhraná etapa a dobře odvedená podpůrná práce pro Miguela Ángela Lópeza," říká italský novinář Ciro Scognamiglio v pořadu The Cycling Podcast. Tifosi si přejí, aby Nibali je v závodě, který v páté etapě bude finišovat v jeho rodné Messině, dokázal ještě jednou a naposledy nadchnout. 

A nemusí z toho být vítězství. Cyklistika, jeden z nejromantičtějších sportů, není jen o triumfech a Nibali to po celou kariéru zosobňoval více než kdokoliv jiný. I jeden poslední nástup, "sebevražedný" sjezd do údolí nebo den strávený v heroickém úniku se tu může ukázat jako velmi důstojná rozlučka. Tím spíše, kdyby se to Nibalimu podařilo v sicilských etapách číslo 4 a 5.