Nepojedu to na MS jen zkusit. Musím se smířit s realitou, říká Zemanová

V létě se ještě cítila skvěle. "Červenec a srpen super. Objela jsem závod gravelového poháru v Mladé Boleslavi, kde jsem jela srovnatelné časy s chlapy. To byl signál, že to bude dobré. Intervalové i krosové tréninky v září přinesly fajn hodnoty, určitě lepší oproti minulé sezoně. Jenže pak jsem byla nemocná," uvedla Zemanová.

Poté přišel zlom. Covid se přihlásil nejprve nenápadně jako rýma. "Takže jsem normálně trénovala, odjela jsem s tím dokonce mistrovství světa v gravelu. A potom přišel náraz do zdi. Zastavovalo mě to z hlediska dýchání, srdečního tepu a slabosti, respektive únavy. Bojuju s tím od konce září a to zlepšení bylo děsně pomalé."

Dlouho mohla absolvovat pouze vytrvalostní tréninky a nebyla schopná jezdit v intenzitě. "Po krátké době tělo přestávalo při vyšší intenzitě fungovat. Nebyla jsem schopná odbourávat kyselinu mléčnou a topila se ve vysokých tepech. Byl tam měsíc a půl, kdy jsem jezdila jen ve vytrvalostní formě. Jen jsem se udržovala a progres byl nula. To bylo náročné," vzpomínala.

"Člověk trénuje na sto procent a výsledky nepřicházejí. Pořád jsem se plácala v jednom bodě. Nejhorší bylo, že na některém tréninku jsem se cítila lépe, tak jsem se hned radovala, že se situace konečně obrací. Jenže pak přišly dny, kdy mě to zastavilo úplně. Měla jsem vysokou tepovku, špatně se mi dýchalo, skoro jsem při tréninku kolabovala," dodala.

Na přelomu listopadu a prosince se objevil záblesk naděje. Ve Španělsku na soustředění se začala cítit lépe. "Ale byla jsem tam deset dnů, potřebovala bych tam najíždět měsíc. A cyklokros je v prosinci a v lednu už tak rozjetý, že se do toho nedá naskočit z nuly," podotkla Zemanová.

Přes veškerou snahu už nedokázala dohnat manko a dostat se na svoji úroveň. "Jsem na sedmdesáti osmdesáti procentech. Je to nevyzpytatelné. Nemohu se spoléhat sama na sebe. Jsou dny, kdy se cítím jako minulý rok, ale pak jsou dny, kdy si myslím, že na kole sedím poprvé," uvedla Zemanová.

Přiznala, že si hodně vytrpěla i po psychické stránce. "Když se člověk točí pořád na jednom místě, je to náročné na hlavu. Do toho vidíte, že jména, která jsem porážela, končí na stupních vítězů. Ocitla jsem se v začarovaném kruhu a člověk neví, jak z toho ven," konstatovala.

"Naštěstí mám kolem sebe fajn lidi. Rodinu, přítele, kamarády. Bez nich bych možná situaci neustála. Hodně mě podrželi. Prožila jsem si toho vážně hodně a obyčejné věci vnímám jinak. Zdraví není samozřejmost," prohlásila Zemanová.

Věří, že si alespoň trochu spraví chuť v sobotu v Jičíně, kde pojede o čtvrtý domácí titul v elitní kategorii v řadě. "Směrem k mistrovství republiky jsem klidnější, protože jsem v tréninku udělala maximum. Snad si všechno sedne."

Pak si naplánovala měsíc volna. "Potřebuji si odpočinout a dopřát si restart psychický i fyzický. Postupně se budu vracet ke sportu. Běhání, plavání, posilovna. Pak začnu najíždět kilometry v nízké intenzitě, abych měla výkonnost na čem postavit," nastínila Zemanová.